9 C 171/2022 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 8. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 791 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 791 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 26. 2. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla tzv. povinné ručení u motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní roční pojistné ve výši 2.547 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k 26. dni 2. měsíce příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy v rámci pojistného období. Počátek pojištění byl stanoven od 26. 2. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 26. 2. 2022, přičemž za dobu trvání pojistného vztahu bylo žalovanému předepsáno pojistné ve výši 5.885 Kč a žalovaný uhradil pouze pojistné ve výši 5.094 Kč. Žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužného pojistného ve výši 791 Kč výzvou ze dne 30. 3. 2022 a zároveň jej upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného k datu 17. 5. 2022, pakliže by dlužné pojistné nebylo uhrazeno nejpozději k tomuto datu. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil do uvedeného data a k ukončení pojistného vztahu pak došlo právě z důvodu neplacení pojistného ze strany žalovaného, a to k datu 17. 5. 2022. Žalovanému bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy dopisem ze dne 26. 5. 2022, přičemž byl zároveň informován, že dluží na pojistném částku ve výši 791 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2022 a dostal se i do prodlení s úhradou dlužné částky pojistného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou do jím zřízené datové schránky ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 18. 10. 2022. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2022 č.j. 9 C 171/2022-24 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 18. 10. 2022 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s takovým postupem soudu již předem vyslovila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Ve vztahu k jednotlivým důkazům, z nichž soud vyšel při zjišťování skutkového stavu, se pak jednalo o návrh pojistné smlouvy a potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo] pojistku k pojistné smlouvě, všeobecné pojistné podmínky, upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 30. 3. 2022, oznámení o ukončení pojištění ze dne 26. 5. 2022 a konečně předžalobní upomínku ze dne 22. 7. 2022. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 26. 2. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla tzv. povinné ručení u motorového vozidla AUDI A4, [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude hradit lhůtní roční pojistné ve výši 2.547 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k 26. dni 2. měsíce příslušného kalendářního roku trvání pojistné smlouvy v rámci pojistného období. Počátek pojištění byl stanoven od 26. 2. 2020. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 26. 2. 2022, přičemž za dobu trvání pojistného vztahu bylo žalovanému předepsáno pojistné ve výši 5.885 Kč a žalovaný uhradil pouze pojistné ve výši 5.094 Kč. Žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužného pojistného ve výši 791 Kč výzvou ze dne 30. 3. 2022 a zároveň jej upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného k datu 17. 5. 2022, pakliže by dlužné pojistné nebylo uhrazeno nejpozději k tomuto datu. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil do uvedeného data a k ukončení pojistného vztahu pak došlo právě z důvodu neplacení pojistného ze strany žalovaného, a to k datu 17. 5. 2022. Žalovanému bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy dopisem ze dne 26. 5. 2022, přičemž byl zároveň informován, že dluží na pojistném částku ve výši 791 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2022 a dostal se i do prodlení s úhradou dlužné částky pojistného. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (OdpŠkV), ve znění účinném ke dni uzavření pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanský zákoníkem, kterým byl v době sjednání pojištění, uzavření pojistné smlouvy již tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ). 8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 10. Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. 11. V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ uzavřeli dne 26. 2. 2020 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 26. 2. 2020, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaný tak byl v období od 26. 2. 2020 do zániku pojistné smlouvy ke dni 17. 5. 2022 povinen hradit stanovené pojištění. Žalovaný nehradil řádně pojistné v uvedeném období a k datu 17. 5. 2022 došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalovanému bylo sděleno, že došlo k ukončení pojistné smlouvy, přičemž byl zároveň informován, že dluží na pojistném částku ve výši 791 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani po opakovaných výzvách a dostal se i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla pak i právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné ž