9 C 77/2022-39 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.817,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu dluhu z uzavřené smlouvy mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností T- [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), která se týkala poskytování všech služeb i doplňkových služeb poskytovaných právním předchůdcem žalobkyně žalovanému v souvislosti s telefonním číslem [tel. číslo]. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že její právní předchůdce uzavřel s žalovaným zákaznickou smlouvu [číslo] k uvedenému telefonnímu číslu, kdy předmětem smlouvy byly účtovány i tzv. doplňkové služby za zprostředkovaný prodej, z nějž se žalovaný rovněž zavázal řádně hradit účtované částky, splátky podle ceníku právního předchůdce žalobkyně. Za období od [datum] do [datum] pak právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému daňovým dokladem [číslo] za doplňkové služby částku 1.817,49 Kč, avšak žalovaný tuto částku do data splatnosti dne [datum] neuhradil a dlužil tak právnímu předchůdci uvedenou částku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po opakovaném upomínání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 6. 2022 č.j. 9 C 77/2022-36 byli žalobkyně a žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, stejně tak se k výzvě nevyjádřila ani žalobkyně. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena zákaznická smlouva [číslo] ze dne [datum], která se týkala poskytování všech služeb i doplňkových služeb poskytovaných právním předchůdcem žalobkyně žalovanému v souvislosti s telefonním číslem [tel. číslo]. Předmětem smlouvy byly i tzv. doplňkové služby za zprostředkovaný prodej, z nějž se žalovaný rovněž zavázal řádně hradit účtované částky, splátky podle ceníku právního předchůdce žalobkyně. Za období od [datum] do [datum] pak právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému daňovým dokladem [číslo] za doplňkové služby částku 1.817,49 Kč, avšak žalovaný tuto částku do data splatnosti dne [datum] neuhradil a dlužil tak právnímu předchůdci žalobkyně uvedenou částku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po opakovaném upomínání. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou právní úpravu ve vztahu k uzavřeným smlouvám mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Soud dále projednávanou věc posoudil podle zákona [číslo] sb., o platebním styku, v platném a účinném znění, stejně tak podle příslušných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném a účinném znění, (dále jen ZoEK), kdy podle § 63 ZoEK a podle příslušných ustanovení NOZ, kdy byla mezi účastníky uzavřena předmětná spotřebitelská smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž žalovaný využíval poskytované služby i ve vztahu ke třetím osobám tj. doplňkové služby, a byl povinen hradit konkrétní vyúčtované služby, avšak své povinnosti žalovaný neplnil a dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 1.817,49 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, avšak ničeho neuhradil a neučinil tak, ani po doručení předžalobní upomínky, přičemž se dostal i do prodlení s úhradou dlužné částky s ohledem na její splatnost. Soud posoudil uplatněný nárok žalobce na příslušenství tj. zákonný úrok z prodlení podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván právním předchůdcem žalobkyně i žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.) O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)