11 C 153/2023-39 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 98 570,40 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním: 2. Žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet formou 96měsíčních anuitních splátek ve výši 2 234,53 Kč, kdy poskytnutý úvěr byl úročen sazbou 22,20 % p.a. Jelikož žalovaný tyto podmínky nedodržoval, když řádně nesplácel, byl úvěr zesplatněn, a to ke dni [datum], kdy byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Žalovaný tak na neuhrazené jistině dluží částku ve výši 97 070,40 Kč. Dále mu pak vznikla povinnost uhradit obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění ve výši 9 154,03 Kč, který v souladu s čl. 43 VOP přirůstá k jistině. Dále pak žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení, a to ke dni [datum], a to na částku 7 407,12 Kč (z jistiny). Dále požaduje žalobkyně také uhrazení poplatků ve výši 1 500 Kč, a to v souladu se Sazebníkem, který byl nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil následující skutková zjištění: -) z žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal u žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, kdy požadoval umožnit splácení ve formě měsíčních splátek (96), vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou s průměrným měsíčním příjmem ve výši 49 215 Kč a příjmem domácnosti ve výši 76 000 Kč. -) ze smlouvy o úvěru Expres půjčka bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi účastníky tohoto řízení. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit formou 96měsíčních anuitních splátek ve výši 2 234,53 Kč, a to počínaje dnem [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,20 % p.a. Nedílnou součástí smlouvy byly Základní produktové podmínky a Všeobecné produktové podmínky, vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od [datum]. -) z Všeobecných produktových podmínek účinných od [datum] bylo zjištěno, že v článku 32. byla dohodnuta možnost zesplatnění pohledávky v případě porušení, která byla specifikována v článku 31 a ve smlouvě o úvěru. V článku 43 VOP pak bylo upraveno přirůstání úroků k jistině. -) z potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že žalovaný byl v době podpisu smlouvy zaměstnán jako gumař u společnosti [právnická osoba], [IČO], kdy jeho čistý měsíční příjem – průměr za poslední 3 měsíce, činil 49 215 Kč. -) z výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný dluží na jistině částku ve výši 97 070,40 Kč, na splatném smluvním úroku 9 154,03 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 6 269,33 Kč, na úroku z prodlení ze smluvního úroku 795,79 Kč a na splatných poplatcích, pojištění a pokutách 1 500 Kč. Z dalších výpisů z úvěrového účtu byl zjištěn pohyb na účtu. -) z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] obdržel žalovaný na účet částku ve výši 100 000 Kč, a to jako čerpání úvěru [číslo]. -) z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] bylo zjištěno, že úvěr byl ke dni [datum] prohlášen za splatný a dlužná částka činila k tomuto datu 107 983,75 Kč, kdy k jejímu uhrazení do data [datum] byl žalovaný vyzván. (podací arch [anonymizováno]). -) z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 115 262,51 Kč, a to s upozorněním na možnost soudního vymáhání v případě nesplnění výzvy. (podací lístek [anonymizováno]). 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil a dospěl k následujícímu skutkovému závěru: 5. Žalobkyně žalovanému na základě vzájemné dohody poskytla peněžitou částku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně se sjednaným úrokem ve výši 22,20 % p.a. uhradit v měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 234,53 Kč. Žalovaný však svému závazku nedostál, a to ani přes upomínky žalobkyně. 6. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: <i>7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně postupovala v souladu s ustanovením § 9 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. v platném znění a splnila své závazky vyplývající jí ze smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok, a to vše formou dohodnutých splátek. Přestože žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy přenecháním peněz žalovanému, žalovaný svým povinnostem nedostál, neboť nehradil řádně splátky, čímž se ocitl v prodlení, v důsledku čehož žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami, které byly součástí úvěrové smlouvy, zesplatnila. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným, tak i její výši. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadovaného smluvního úroku z úvěru podle § 2395 o.z., který žalobkyně ke dni zesplatnění kapitalizovala částkou 9 154,03 Kč. Rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jednak z dlužné částky v kapitalizované výši 7 407,12 Kč jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 106 224,43 Kč. Žalobkyně má rovněž nárok na účtované poplatky dle sazebníku, a to v souladu s § 513 o.z. (výrok I.) 12. Vzhledem k uvedenému shledal soud nárok žalobkyně v celém rozsahu oprávněným a vyhověl mu, jak je uvedeno ve výroku I. 13. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, má soud za to, že tato byla dostatečně, legitimním způsobem, posouzena, když žalovaným byl řádně doložen průměrný měsíční příjem ze zaměstnání, kdy částka jeho měsíčního příjmu přesahovala částku průměrné mzdu v ČR, která v době uzavření úvěrové smlouvy činila 37 839 Kč. Žalobkyně rovněž ověřila úvěruschopnost v interních i externích databázích. 14. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 944 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) ve výši 15 180 Kč (3 x 5 060 Kč dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 300 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 13 a.t. a náhrada za DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 23 400,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. (výrok II.) 15. Lhůtu k plnění soud ve výrocích I. a II. stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal pod