2 C 26/2023-32 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 28. 11. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 15 077,98 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 956,82 Kč a příslušenstvím uvedeným ve výroku I., s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru – [anonymizováno] [číslo] na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 10 000 Kč, s možností čerpání i prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala čerpanou částku včetně sjednaných úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což však nečinila, proto žalobkyně úvěr ke dni 18. 1. 2022 zesplatnila a požadovala jeho úhradu. Žalovaná dlužnou částku ani přes upomínání neuhradila, proto žalobkyně podala tuto žalobu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 6. 2. 2013 Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na jejímž základě a dle Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřených dne 30. 10. 2014 poskytla žalované k běžnému účtu č. [bankovní účet] kontokorentní spotřebitelský úvěr [anonymizováno] ve formě možnosti přečerpání a to až do povoleného úvěrového limitu 10 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 21,99 % ročně, úrokovou sazbou ze splatného [anonymizováno] 24 % ročně a úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně. Žalovaná úvěr čerpala, avšak sjednané splátky nehradila řádně a včas, proto žalobkyně celou dlužnou částku úvěru ke dni 18. 1. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2022 odeslanou téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možné soudní řízení. Bylo tedy prokázáno, že na základě Smlouvy o Bankovních produktech a službách uzavřené dne 6. 2. 2013 zřídila žalobkyně pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet], ke kterému pak v souladu s Dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřených dne 30. 10. 2014 poskytla žalované kontokorentní úvěr až do výše sjednaného limitu 10 000 Kč, který žalovaná čerpala, avšak nehradila řádně a včas sjednané (dlužné) částky. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a požadovala úhradu celé dlužné částky, což žalovaná doposud neučinila. Žalobkyně a žalovaná uzavřely ve smyslu § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku dne 6. 2. 2013 Smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě zřídila žalobkyně pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet] a ve smyslu § 2395 občanského zákoníku dne 30. 10. 2014 Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, na základě kterých se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky průběžně splácet včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalobkyně svůj závazek splnila – žalované poskytla peněžní prostředky dle § 2398 občanského zákoníku, žalovaná však svou povinnost – vrátit poskytnuté peněžní prostředky (ani sjednaný úrok) dle § 2399 občanského zákoníku nesplnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh nesplnila řádně a včas, dostala se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti dlužné částky dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Jelikož úrok z prodlení nebyl sjednán, jedná se tedy o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně tento úrok kapitalizovala ke dni předcházejícímu podání žaloby, tj. 27. 11. 2022 částkou 956,82 Kč, od 28. 11. 2022 pak úrok z prodlení požaduje do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 253 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 801 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 077,98 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud § 14b) a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (u zdejšího soudu např. řízení vedené pod sp. zn. 2 C 11/2023), žalobkyně opakovaně žaluje ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady řízení uhradit k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).