6 C 93/2023-96 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 27 998,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující vznikl tento nárok z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou dne 27. 10. 2020. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně úroků a poplatků za bankovní služby v měsíčních splátkách, jejichž minimální výše se odvíjela od vyčerpané částky. V důsledku prodlení žalované právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu ukončila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:4. Ze smlouvy o spotřebitelském a revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty dne 27. 10. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . se zavázala dle čl. II. smlouvy poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč. Minimální splátka byla sjednána ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Z čl. V odst. 5. c) ve spojení s čl. V odst. 6 písm. a) bylo zjištěno, že z důvodu prodlení se splněním jakékoli pohledávky banky je možné prohlásit úvěr za ihned splatný. Totéž vyplývá z i z všeobecných produktových podmínek, čl. 31 písm. d) ve spojení s čl. 32 písm. a). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazoval, že žalovaná byla seznámena s podmínkami úvěrového produktu.5. Výpis ke kreditní kartě MoneyCard Smart prokazoval čerpání úvěru žalovanou, stejně jako to vyplývá z platební historie.6. Z rozhodnutí o zesplatnění úvěru a žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 7. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o prohlášení jejího úvěru za splatný a současně ji vyzvala k úhradě již splatné částky.7. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 5. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.8. Ze sdělení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná po poskytnutí úvěrového rámce do zesplatnění čerpala peněžní prostředky ve výši 53 597,95 Kč a dále, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 38 920,28 Kč.9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2023 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, postoupila svoji pohledávku žalobkyni. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky dle podacího lístku dne 31. 1. 2023.10. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru vyplývá posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce 17 061 Kč a celkový čistý příjem domácnosti 40 000. Je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost a na nákladech na bydlení v pronájmu se podílí 42,65 %, částka výdajů však uvedená není. Položka ostatní výdaje je uvedena 0 Kč a vyčísleny jsou pouze interní splátky ve výši 3 784,06 Kč.11. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.12. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin.13. Soud posoudil věc po právní stránce takto:14. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.20. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.21. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně.23. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako příjem částku 17 061 Kč a ke zkoumání výdajů žalované nebylo zjišťováno ničeho. Nebyly předloženy žádné výplatní pásky k prokázání výše tvrzeného příjmu. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc zcela rezignovala na lustraci v základních registrech dlužníků a spokojila se pouze s tvrzením žalované. Poskytovatel úvěru má povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovanou, když není možné se spokojit pouze s jeho tvrzeními, ale je třeba, aby veškeré své příjmy i výdaje žalovaná prokázala příslušnými listinami (např. výpisy z účtu, výplatními páskami, nájemní smlouvou, dokladem SIPO apod.) Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena.24. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C-679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne.25. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 27. 10. 2020 je ve s