9 C 212/2023-18 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 293.312 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 293.312 Kč od [datum] do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese [adresa], dne [datum] byla zjištěna neměřená odbočka na hlavním domovním vedení, která byla nalezena v půdních prostorách domu. Odbočka byla zjištěna z hlavní domovní skříně pojistkami 3x63A na všech třech fázích. Odběratel, tj. žalovaná odběrné místo neoprávněně připojila a elektřinu neoprávněně odebírala, když tímto jednáním došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 548/2000 Sb. energetický zákon, v platném a účinném znění, (dále jen EZ). Při sepsání zápisu o provedené kontrole byla žalovaná přítomna a zápis podepsala. Žalobkyně vypočetla vzniklou škodu v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve výši 293.312 Kč a uvedenou částku řádně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou k datu [datum]. Žalovaná nic neuhradila ani po doručování výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 10. 2023 č.j. 9 C 212/2023-16 byly žalobkyně i žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvány ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně se k této výzvě rovněž nevyjádřila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že žalobkyně i žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: ze Zápisu o provedené kontrole ze dne [datum] zjistil, že dne [datum] byl žalobkyní zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie delší než 10 pracovních dnů na adrese [adresa], EAN [číslo], ze strany žalované jako odběratele s tím, že žalovaná byla této kontrole přítomna za součinnosti PČR. Byl proveden soupis všech spotřebičů a zdokumentování těchto spotřebičů v místě neoprávněného odběru, který trval od [datum] do [datum], kdy došlo k odpojení načerno provedeného připojení. Z podkladů pro výpočet výše škody bylo zjištěno, že výpočet žalobkyní požadované částky vycházel z vypočtené spotřeby podle hlavního jističe a rozdílem vypočtenou spotřebou a a změřenou elektroměrem ze dne [datum], přičemž bylo zjištěno, že spotřeba při neoprávněném odběru v této době činila 18,796 MWh a neoprávněný odběr trval od [datum] do [datum]. Náhrada škody za neoprávněný odběr činila celkem částku ve výši 227.677,79 Kč a celkové náklady oprávněně požadované činily částku 14.729 Kč, když tyto částky tedy celkem činily 242.406,79 Kč bez DPH ve výši 21 % a DPH tak byla ve výši 50.905,42 Kč a celková částka za neoprávněný odběr činila 293.312 Kč (zaokrouhleno na celé jednotky). Dluh vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 EZ. Žalobkyně pak fakturou ze dne [datum] [číslo] splatnou k datu [datum] vyúčtovala žalované za neoprávněný odběr elektřiny částku ve výši 293.312 Kč s DPH s tím, že vyzvala žalovanou k úhradě dluhu za neoprávněný odběr elektřiny i upozorněním ze dne [datum] (včetně poštovního podacího archu), v níž ji upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu. 6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila. 7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat, kdy podstatné pro toto řízení bylo, že žalobkyně při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese [adresa], dne [datum] zjistila neměřenou odbočku na hlavním domovním vedení, která byla nalezena v půdních prostorách domu. Odbočka byla zjištěna z hlavní domovní skříně pojistkami 3x63A na všech třech fázích. Odběratel, tj. žalovaná odběrné místo neoprávněně připojila a elektřinu neoprávněně odebírala, když tímto jednáním došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) EZ. Při sepsání zápisu o provedené kontrole byla žalovaná přítomna a zápis podepsala. Neoprávněným odběrem pak vznikla žalobkyni škoda ve výši 293.312 Kč. 8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 9. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 10. Podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněné odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 11. Z provedených důkazů a po podřazení pod výše uvedená ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Při kontrolní činnosti odběrného místa na adrese dne [datum] byl žalobkyní zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie delší než 10 pracovních dnů na adrese [adresa], EAN [číslo], ze strany žalované jako odběratele s tím, že žalovaná byla této kontrole přítomna za součinnosti PČR. Byl proveden soupis všech spotřebičů a zdokumentování těchto spotřebičů v místě neoprávněného odběru, který trval od [datum] do [datum], kdy došlo k odpojení načerno provedeného připojení. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu citovaného ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) EZ. Vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr energie bylo provedeno v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a výpočet žalované částky vyplývá z žalobkyní předložených důkazů a konkrétního výpočtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh neuhradila, byla žalobkyní opakovaně vyzvána k úhradě žalované částky, kterou však neuhradila a dostala se do prodlení s její úhradou od [datum]. Žalobkyni vznikl i nárok na zákonný úrok z prodlení. Ve smyslu totiž § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla řádně vyzvána žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 14.666 Kč, a dále v přiznané náhradě nákladů řízení žalobkyně za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne 7. 10. 2014 sp.zn. Pl.ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za předžalobní upomínku, přípravu a podání žaloby, tedy 600 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 15.266 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ (výrok II.)