9 C 31/2023-96 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou ze dne [datum] postoupenou k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti Obvodním soudem pro Prahu 1 dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26 700 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [anonymizováno] náměstí [číslo] dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které, poskytl původní věřitel žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se vedle jistiny, zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 14 800 Kč představující souhrnný poplatek. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci uvedené částky ve splátkách. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Po postoupení pohledávky byla žalovaná předžalobní upomínkou vyzvána k uhrazení uvedené částky, tuto neuhradila, a proto byla žalobkyně nucena obrátit se svým nárokem na soud. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ) dne [datum]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2023 č.j. 9 C 31/2023-93 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci žalobního návrhu. 3. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 4. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a dospěla k závěru, že je žalovaná schopna požadované peněžní prostředky splácet. Ze žádosti o zápůjčku a smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] smlouvy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti, kterou převzala žalovaná v den uzavření smlouvy, což bylo potvrzeno i podpisem žalované na samotné smlouvě. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 34 800 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 20 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 14 800 Kč, přičemž uvedená částka měla být vrácena v 58týdenních hotovostních splátkách po 600 Kč Vedle toho byl sjednán smluvní úrok z úvěru ve výši 23,72 % ročně z dlužné částky. Splatnost poslední splátky byla předepsána na [datum]. Od [datum] byla pohledávka úročena úrokem z úvěru 23,72 % ročně. Dnem následujícím po době splatnosti se žalovaná dostala do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 26 700 Kč, kdy dlužná částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a poměrné částky souhrnného poplatku ve výši 6 700 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne [datum]. Procesní subjektivita žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka [číslo]. Žalovaná neuhradila žalobkyni dluh ani na základě předžalobní upomínky. 5. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, jež ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naplňuje znaky spotřebitelského úvěru a vedle úpravy v občanském zákoníku se ni vztahují i zvláštní ustanovení z. č. 257/2016 Sb. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně postupoval legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. Naopak žalovaná však svým závazkům ze smlouvy nedostála, když neplnila sjednané podmínky tím, že včas a řádně nevrátila poskytnuté peněžní prostředky a nezaplatila ani sjednaný souhrnný poplatek. V důsledku porušení této smluvní povinnosti žalobkyně oprávněně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovanou a její výši a rovněž svoji aktivní věcnou legitimaci. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit částku v požadované výši 26 700 Kč s příslušenstvím. Žalobkyni bylo v souladu s § 2395 OZ vyhověno, i pokud jde o její nárok na zaplacení úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč, jež byl kapitalizován za dobu od [datum] (den následující po splatnosti poslední splátky) do [datum] (postoupení pohledávek), tak i úroku ve výši 23,72 % ročně počítaného z jistiny od [datum] až do úplného zaplacení. Tím, že žalovaná neuhradila dluh řádně a včas dostala se do prodlení je podle § 1970 OZ povinna zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Žalobkyně úrok z prodlení částečně zkapitalizovala a za dobu ode dne následujícího po účinnosti postoupení byl úrok z prodlení stanoven ve výši ke dni prodlení a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. (výrok I) 7. Podle § 142 odst. 1 OSŘ soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 335 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 787 Kč. Podle § 149 odst. 1 OSŘ je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 OSŘ, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.