11 C 95/2022-174 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , kterou se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (, Anonymizováno, ) uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy žalovaná načerpala úvěr v konečné výši , částka, , který měla splatit nejpozději do , datum, , což však neučinila, a to ani přes upomínky.2. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi společností Ferratum Bank p.l.c., jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, č.j. , spisová značka, byl žalované k ochraně jejich zájmů ustanoven zástupce, a to , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, . Předmětné usnesení nabylo právní moci dne , datum, .4. Žalovaná se k předmětnému návrhu svými podáními vyjádřila tak, že uvedla, že doložená smlouva o úvěru, která je založena ve spise, není žalovanou podepsaná. Není tedy na jisto postaveno, jaká smlouva a s jakými podmínkami byla uzavřena. Dále namítla, že není zřejmé, jaká konkrétní částka jí byla poskytnuta, když úvěrový rámec byl sjednán ve výši , částka, , postoupena byla pohledávka ve výši , částka, , která se skládala z jistiny , částka, , náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, ). Žalovaná dále rozporovala tvrzení ohledně konečné splatnosti dlužné splátky, a to ke dni , datum, , nicméně splatné byly jednotlivé splátky, přičemž některé z částek byly poskytnuty již v roce , Anonymizováno, , proto vznesla žalovaná námitku promlčení. Uvedla také, že není zcela zřejmé, že jí bylo oznámeno postoupení pohledávky, když podací lístek k zásilce toto neprokazuje. Nakonec namítla, že nebyla řádně zkoumána její úvěruschopnost, nebyla vyzvána k doložení žádných dokladů prokazujících příjmy, příp. výdaje. Smlouva je tedy z tohoto důvodu neplatnou. Rovněž uvedla, že žalobkyni již uhradila částku ve výši , částka, , tedy částku převyšující jistinu. Navrhla tak zamítnutí žaloby.5. K posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně vyjádřila tak, že původní věřitel provedl výpočet mezi doloženými příjmy a doloženými výdaji, a tuto částku srovnal se životním minimem. Dále pak žalovanou prolustroval v dostupných databázích (ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI). Žalovaná v žádosti uvedla, že má pravidelný příjem a potvrdila, že je schopna půjčku splácet, když zvážila své možnosti. V případě pochybností pak měla povinnost kontaktovat věřitele. Celkem načerpala žalovaná částku ve výši , částka, , přičemž do postoupení pohledávky uhradila celkem splátky ve výši , částka, .6. K jednání soudu dne , datum, se žalobkyně, ani její právní zástupce po řádné omluvě nedostavili, přičemž souhlasili, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se po řádné omluvě z důvodu zmatenosti rovněž nedostavila. Soud tedy postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a jednal v jejich nepřítomnosti.7. Právní zástupce žalobce při jednání zopakoval tři uplatněné námitky, a to neplatnost uzavření smlouvy, námitku promlčení a námitku nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti.8. Při jednání soudu byly provedeny listinné důkazy, z nich byla učiněna následující skutková zjištění:9. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že smluvními stranami je právní předchůdce žalobkyně na straně věřitele a žalovaná na straně dlužníka (klienta). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru do výše uvěrového limitu , částka, , přičemž byl poskytnutý úvěr úročen sazbou 10,50 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet formou měsíčních splátek. Nedílnou součástí byly Obchodní podmínky , Anonymizováno, ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice.10. Ze smlouvy na opakované postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem a společností , Anonymizováno, jako postupitelem.11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že bylo adresováno žalované, přičemž obsahem bylo oznámení žalované o postoupení pohledávky ve výši , částka, , když se jedná o pohledávku vzniklou z neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, (skládá se z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání).12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, bylo zjištěno, že toto bylo adresována žalované právním zástupcem žalobkyně, přičemž byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení.13. Z podacího lístku s podacím číslem , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne , datum, odeslal právní zástupce žalobkyně žalované zásilku.14. Další doložení listinné důkazy nebyly prováděny, a to pro jejich nadbytečnost.15. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto skutkovému závěru:16. Právní předchůdkyně žalobkyně vedla se žalovanou kontraktační jednání ohledně poskytnutí požadované částky až do výše , částka, , kdy výsledkem těchto jednání bylo poskytnutí uvedené částky, kterou žalovaná zcela nesplatila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.17. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska dostatečného posouzení úvěruschopnosti, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně23. V dané věci žalobkyně nedoložila žádné podklady, na základě, kterých úvěruschopnost žalované zkoumala, pouze tyto skutečnosti tvrdila, kdy uváděla, že zkoumání úvěruschopnosti byly dle jejího názoru dostatečné, když proběhlo na základě prohlášení žalované, že zvážila své možnosti a uvedla své příjmy. Žalobkyně žádným způsobem nedoložila příjmy a výdaje ze strany žalované, které měly být předmětem zkoumání při kontraktačních jednáních. Soud má tedy za to, že nebyly blíže zkoumány výdaje žalované, např. jaké konkrétní výdaje vynakládala na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (např. voda, elektřina, plyn), které lze rozhodnutí doložit, např. výpisem z účtu. Nebyly zkoumány ani další výdaje, jako např. jízdné, záliby, ošacení, poplatky za telefon, internet, platby pojistného. Žalobkyně tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalované, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jejími poměry zabývala, přičemž osobní prohlášení žalované není pro splnění této povinnosti dostačující (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu jako neplatnou v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to absolutně.24. Ostatními vznesenými námitkami ze strany žalované se soud blíže nezabýval,