14 C 143/2024-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 74 939 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 23 017,06 Kč, kapitalizovaným úrokem 56 065,11 Kč, úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 50 287,62 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem 29 % ročně z částky 50 287,62 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne 8. 12. 2017 Smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované v hotovosti, v den uzavření smlouvy, částku 100 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaných poplatků za zápůjčku v částce celkem 63 508 Kč formou 24 měsíčních splátek po 6 813 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná dne 13. 12. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na dlužnou částku zaplatila celkem 94 057 Kč a nadále dluží žalobkyni částky požadované žalobou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. V rámci provedeného dokazovaní soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, (včetně smluvních podmínek) uzavřené dne 8. 12. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem 32 958 Kč, poplatkem za zpracování a flexibilní splácení 11 910 Kč a s částkou za administrativní činnost 18 640 Kč, tj. celkem 63 508 Kč formou 24 měsíčních splátek, kdy 23 splátek měla uhradit po 6 813 Kč a poslední 24. splátku měla uhradit ve výši 6 809 Kč. První splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od 5. kalendářního dne od podpisu smlouvy oběma smluvnímu stranami a každá další měsíční splátka až po předposlední byla splatná vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední splátka pak byla splatná posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku zápůjčky, tj. 100 000 Kč na její bankovní účet č. , č. účtu, .4. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou vyžadovala od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti a zjistila, že žalovaná žije ve vlastním rodinném domě, má středoškolské vzdělání, je vdovou, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní osobní automobil a je poživatelkou starobního důchodu. Dále žalobkyně vycházela z ověřeného příjmu žalobkyně ve výši 15 272 Kč a ostatních jejich neověřených příjmů ve výši 15 000 Kč. V případě výdajů pak vycházela z neověřených částek ve výši 4 500 Kč na externí splátky zápůjček a odhadovaných měsíčních výdajů žalované ve výši 2 500 Kč. Také bylo zjištěno, že žalobkyni bylo známo, že žalovaná vlastní bankovní účet a má zápůjčky u jiné společnosti.5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na dluh v deseti splátkách celkem 93 057 Kč. Poslední splátku uhradila dne 11. 1. 2019.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 (včetně seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 (včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023) bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu. Výzva byla doručena žalované dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dne 30. 10. 2023. Lhůta k zaplacení marně uplynula dne 9. 11. 2023.8. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2024 (včetně podacího lístku z téhož dne) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu.9. Z informací o zpracování osobních údajů nebyly zjištěny rozhodné skutečnosti ve věci.10. Žalobkyně k výzvě soudu v průběhu řízení doplnila, že při uzavírání smlouvy s žalovanou provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku.11. Z rozsudku Krajského soudu v , právnická osoba, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, nebyly zjištěny rozhodné skutečnosti, neboť spor se týkal jiné věci.12. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin a učiněná zjištění vzájemně korespondovala. Soud vzal za prokázané zákaznickou kartou - žádostí o úvěr, že v době uzavření smlouvy s žalovanou existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, neboť právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované ze sice ověřeného příjmu žalované ve výši 15 272 Kč, ale také z dalšího neověřeného příjmu ve výši 10 000 Kč a zcela neověřených, pouze odhadovaných výdajů žalované ve výši 2 500 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně si musela být vědoma, že tato částka je zcela nereálná, byť by žalovaná hradila i jen základní životní výdaje, neboť tato částka neodpovídala ani výši životního minima v roce 2017, které činilo 3 410 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně bylo také známo, že žalovaná hradí další externí zápůjčky ve výši 4 500 Kč, tak zůstaly výdaje (stejně jako další příjmy) žalované zcela neověřeny, a to i přesto, že bylo právní předchůdkyni žalobkyně známo, že žalovaná vlastní bankovní účet, z něhož mohla jednoduše jak příjmy, tak skutečné výdaje žalované alespoň rámcově zjistit. Vycházela-li právní předchůdkyně žalobkyně z částečně neověřených příjmů a zcela neověřených výdajů žalované, bylo její posouzení úvěruschopnosti provedeno na základě nedostatečných informací. Nedostatečnost zjišťovaných informací nevyvrátila ani negativní lustrace žalované v insolvenčním rejstříku. Výsledek posouzení úvěruschopnosti vycházející z nedostatečných informací v době uzavření smlouvy, zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr a tento závěr je podložen i zjištěním o faktickém splácením ze strany žalované, která na dluh v celkově sjednané výši 163 508 Kč uhradila jen 93 057 Kč.13. Podle § 2991 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.15. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena v souladu s § 2390 o. z. smlouva o zápůjčce, neboť žalobkyně jako zapůjčitel poskytla žalované jako vydlužiteli věc – peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, aby je užila dle libosti a po čase vrátila (peněžní prostředky společně se sjednanými poplatky a úrokem). Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované na základě příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, tak jak ukládá § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet založené na jediném ověřeném zdroji příjmu při neověření výdajů žalované. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 100 000 Kč po odečtení úhrad 93 057 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 6 943 Kč. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání (úroky, poplatky) shledána nedůvodnou.16. Sou