15 C 201/2024-79 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy – Smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně – , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „banka“) a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se zavázal uhradit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , jejichž součástí byl i sjednaný smluvní úrok 12,90 % p.a., měsíční poplatek za pojištění ve výši , částka, a další poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný však svůj závazek hradit splátky řádně neplnil, proto banka ke dni , datum, úvěr zesplatnila, a to v souladu s produktovými podmínkami. Žalovaný tak dluží částku ve výši , částka, na jistině, , částka, na kapitalizovaném smluvním úroku, , částka, na kapitalizovaném zákonném úroku a , částka, na poplatcích.2. Pokud se jedná o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že tuto banka zkoumala prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů, kontrolou veřejných databází, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila.3. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dokládá žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, . a společností , právnická osoba, . a navazující smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi společností , Anonymizováno, . a žalobkyní.4. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, když byl po celé řízení procesně pasivním.5. Podáním ze dne , datum, učinila žalobkyně částečné zpětvzetí žalobního návrhu, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku s tvrzením, že žalovaný po podání žalobního návrhu uhradil celkem částku ve výši , částka, , a to splátkou dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .6. Protože žalobkyně učinila platné a účinné zpětvzetí žalobního návrhu, když dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, zdejší soud řízení částečně zastavil, a to v rozsahu uvedeném ve výroku II tohoto usnesení, když souhlas žalovaného s částečným zastavením řízení nebyl dle § 96 odst. 4 o.s.ř. a contrario vyžadován. (výrok II.)7. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu:8. Žalobkyně poskytla žalovanému k čerpání částku ve výši , částka, , kterou žalovaný dne , datum, načerpal, přičemž se zavázal tuto s příslušenstvím splácet formou 60-ti pravidelných měsíčních splátek (výpis z běžného účtu č. , č. účtu, , návrh na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce). Žalovaný však smluvené platební povinnosti řádně neplnil, proto byl dopisem ze dne , datum, požádán bankou o splacení celé zbývající dlužné částky ve výši , částka, (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, ). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, , kdy mu byla žalobkyní stanovena lhůta do 7 dní ode dne odeslání výzvy (výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (rámcová smlouva o postupování pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě o postupování pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , smlouva o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , smlouva o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne , datum, – , Anonymizováno, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, – , Anonymizováno, ).9. Z ostatních důkazů soud nevycházel, a to pro jejich nadbytečnost, s ohledem na zjištěné skutečnosti a učiněný závěr o skutkovém stavu.10. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud se ve věci nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska míry a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně.16. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů ke způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když jí byla uložena povinnost mj. doplnit konkrétní informace a důkazy, na jejichž základě učinila banka pozitivní závěr o úvěruschopnosti žalovaného. Podáním ze dne , datum, tak žalobkyně doplnila informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, přičemž uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně aktivně ověřovala schopnost žalovaného, a to prostřednictvím registru SOLUS, bankovního registru a registrů nebankovních; dále vyložil potřebu jak pasivního sběru informací, tak i nutného aktivního přístupu, kdy by věřitel měl vyžadovat potřebné informace od úvěrovaného aktivně. Zde pak poukázal na obsah „Identifikace žádosti“ a zde uvedené skutečnosti ve vztahu k identifikaci žalovaného, jeho rodinnému stavu, druhu bydlení a jím uváděných skutečností v položkách rodinný stav, typ bydlení, zaměstnání, příjmy a deklarované výdaje.1. V dané souvislosti má soud za to, že posouzením úvěruschopnosti tak, jak byla nastíněna, nedošlo k odstranění důvodných pochybností soudu ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Nelze tedy za dostatečné informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat informace získané toliko od spotřebitele, ale naopak je presumován aktivní přístup věřitele, který by takto měl ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že bankou nebyly blíže zkoumány výdaje žalovaného, nýbrž do použitého vzorce byly převzaty hodnoty žalovaným tvrzené a právní předchůdkyně žalobkyně tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala. Dle