3 C 1/2024-32 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 12. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku celkem 20 700 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobce zdůvodnil tak, že dne 1. 10. 2016 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o nájmu domu č. p. , číslo, ve , adresa, . Strany se dohodly na nájemném ve výši 6 900 Kč měsíčně. Platnost smlouvy byla dodatky prodlužována do 30. 4. 2023. Následně nedošlo k prolongaci nájmu, neboť žalobce vyzval žalovaného k vyklizení domu. Žalovaný dům nevyklidil, nadále jej užíval a za měsíc říjen 2023–prosinec 2023 neuhradil plnění za užívání, které žalobce požaduje ve stejné výši jako dříve ujednané nájemné. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 12. 12. 2023.2. Usnesením ze dne 19. 2. 2024 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem doručeno do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. dne 9. 3. 2024 na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel. Žalobce již v prvním podání ve věci vyjádřil svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena.4. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovému závěru:žalovanému byl na dobu určitou do 30. 4. 2023 poskytnut k užívání dům č. p. , číslo, v obci , adresa, , ve vlastnictví žalobce, a to za částku 6 900 Kč měsíčně (Smlouva o nájmu ze dne 1. 10. 2016, dodatky ke smlouvě, protokol o předání domu, výpis z katastru). Nedošlo k prolongaci nájemního vztahu (výzva k vyklizení). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 20. 12. 2023 (předžalobní výzva ze dne 12. 12. 2023, doklad o doručení). Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou pohledávku žalobci do dnešního dne uhradil.5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.6. Dle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z. strany si ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.7. Dle ustanovení § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu při posouzení důkazů dle ustanovení § 132 o.s.ř. a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobce je důvodný. V dané věci posoudil soud smluvní vztah jako nájemní smlouvu na nájem domu, kdy žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Smlouva byla shledána platnou. Ze strany žalobce byl smluvní závazek splněn řádně, neboť poskytl žalovanému k užívání dohodnutý dům. Žalovaný dům ke dni ukončení nájmu nevyklidil a žalobce tedy má dle ustanovení § 2295 o. z. nárok na náhradu za užívání jeho věci ve výši dohodnutého nájemného. Žalovaný závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobce za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v požadované výši 20 700 Kč za měsíce říjen–prosinec 2023.10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení. U požadovaného úroku z prodlení je na místě stanovit jeho výši v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobce, který úrok z prodlení z dlužných částek požaduje ode dne následujícího po splatnosti. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 166,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 035 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 700 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce dle ustanovení § 149 o.s.ř. v třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 o.s.ř.