11 C 119/2014-329 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobu doručenou soudu dne 26. 5. 2014 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému odstranit zpevněné plochy ze zámkové dlažby a terénní úpravy na pozemcích p. č. , Anonymizováno, p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , a to v rozsahu nad úroveň terénu pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , dále se domáhala uložení žalovanému povinnosti zdržet se odvádění srážkových vod z pozemku p. č. , Anonymizováno, na pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost, o výměře 2678 m², zapsáno na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Žalovaný je mimo jiné výlučným vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Uvedené nemovité věci tvoří areál, který užívá společnost , Anonymizováno, , a to k výrobě betonové dlažby a dalších výrobků z betonu. Pozemky žalobkyně a žalovaného spolu sousedí. Na pozemcích žalovaného je vybudována zpevněná plocha z betonové zámkové dlažby, čímž došlo k ovlivnění odtokových poměrů na dotčených pozemcích, neboť zámková dlažba brání přirozenému odtoku srážkových vod z pozemků žalovaného a na hranicích pozemků účastníků se vytváří trvalejší vodní plocha různé velikosti a hloubky. Hrozí tedy zamokření pozemku žalobkyně a trvalé znehodnocení orné půdy. Vybudování zpevněných ploch totiž přineslo změnu výškových poměrů, když povrch terénu pozemků žalovaného se zvýšil o 30–40 cm ve srovnání s původním stavem, což znamená, že sousední pozemky se nyní nachází ve vyšší výškové úrovni. Zpevněná plocha je nepovolenou stavbou, neboť žalovaný neobdržel veřejnoprávní souhlas příslušným orgánem státní správy.2. Žalovaný se vyjádřil tak, že uplatnění nárok neuznává a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaná dle žalobce svá tvrzení nedokládá žádným odborným posudkem, škodu nekvantifikuje ani nepožaduje konkrétně doloženou náhradu škody. Zámková dlažba na pozemcích byla zbudována v letech 2002–2005. Betonová dlažba je spárovaná, uložená do propustného podloží a umožňuje vsakování dešťové vody.3. Soud již částečným rozsudkem ze dne 20. 5. 2020 rozhodl o tom, že žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném odstranění zpevněné plochy ze zámkové dlažby a terénních úprav, zamítá. V odůvodnění bylo uvedeno, že se nelze domáhat odstranění stavby v soudním řízení.4. K odvolání žalobkyně byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně je dle odvolacího soudu povinna navrhnout důkazy, ze kterých bude zřejmé, že srážkové vody pronikají na její pozemek právě z pozemku žalovaného a děje se tak v rozsahu, který poškozuje její pozemek. Musí dále tvrdit, v čem spočívá znehodnocení jejího pozemku průnikem srážkových vod z pozemku žalovaného, jak se tuto projevuje na vlastnostech jejího pozemku a také o kolik byla snížena hodnota jejího pozemku působením průniku srážkových vod. Dále je povinna dotvrdit, z jakého důvodu žádá odstranění stavby žalovaného a proč nelze odvrátit případnou hrozící škodu jinými opatřeními.5. Žalobkyně poté dotvrdila, že uvedenými stavebními úpravami došlo ke změně výškových poměrů v dané lokalitě a pozemky žalovaného se nyní nachází ve vyšší výškové úrovni, než v jaké leží pozemek žalobkyně. Při dešti nebo tání sněhu se voda nemůže z pozemku žalobkyně dostat přes hranu zámkové dlažby, která začíná na hranici pozemku žalobkyně a hromadí se právě na jejím pozemku. Předtím, než byly zpevněné plochy vybudovány, odtékala voda do melioračního žlabu a dále do , Anonymizováno, . Uvedený meliorační žlab byl zlikvidován právě při výstavbě zpevněných ploch. K prokázání vzniku škody žalobkyně označila fotografie, ze kterých je patrno, že část pozemku žalobkyně není na rozdíl od jeho zbytku obdělávána, přičemž neobdělávanou částí je ta část pozemku, kde stojí dlouhodobě voda. Intenzivní zamokřování pozemku vedlo k vytvoření holiny v místě, které je vystavěno akumulaci srážkových vod v nejvyšší míře, neboť v degradované půdě se žádné rostliny neudrží. Plocha pozemku žalobkyně, která je vystavena akumulaci srážkových vod, činí zhruba , Anonymizováno, m². Srážkové vody jsou nad to znečištěny cementovou spraší a kontaminují ornou půdu. Žalobkyně má za to, že hodnota jejího pozemku byla touto činností snížena o částku 91 000 Kč.6. Soud učinil následující skutková zjištění:7. Ze souhlasu vlastníků sousedních pozemků ze dne 30. 7. 2013 bylo prokázáno, že vlastník pozemku , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, souhlasí se změnou stavby dočasné na trvalou na pozemku parcel číslo , Anonymizováno, . Listina obsahuje podpis žalobkyně.8. Z vyjádření jednatele společnosti , právnická osoba, . ze dne 3. 2. 2017 je prokázáno, že jednatel při pravidelných kontrolách porostů na honu , Anonymizováno, do místa, které je zamokřené, zacházel velmi málo. Zmiňovanou cementovou krustu zde neviděl.9. Z informace o pozemku je prokázáno, že pozemek p. č. , Anonymizováno, je trvalým travním porostem, když vlastnické právo je evidováno na žalobkyni.10. Z informací uvedených v katalogu BPEJ vyplývá, že v dané oblasti se nachází glejová půda, typická pro rovinný reliéf s mírnými terénními depresemi. Hladina podzemní vody zde kolísá přibližně kolem jednoho metru.11. Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 29. 5. 2017 je zřejmé, že došlo k dodatečnému povolení stavby č. , Anonymizováno, , označené jako „stavby v areálu , právnická osoba, “. Rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.12. Z fotografické dokumentace je patrné, že na hranici pozemků žalobkyně a žalovaného se nachází tzv. odvodňovací žlab, který byl v době pořízení jedné z fotografií zcela zaplněn vodou. Další snímky dokládají vznik stojatých vod na pozemku žalobkyně, přičemž z kontextu fotografií je zřejmé, že se jednalo o zimní období (na zbytku pozemku je patrná sněhová pokrývka).13. Z čestných prohlášení osob , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, vyplývá, že před výstavbou zpevněných ploch v areálu společnosti , právnická osoba, nedocházelo k přirozenému zaplavování okolních pozemků. V minulosti zde byly zřízeny odvodňovací strouhy, které odváděly dešťové srážky do vodotečí na okraji bývalého areálu , Anonymizováno, v , adresa, . Tyto strouhy však byly v rámci povolených staveb v areálu , právnická osoba, zrušeny. Odvodňovací strouha podél zpevněné komunikace na východní straně areálu byla zasypána a napojena na kanalizační vpusť.14. Z fotografií je patrné, že hladina vody na pozemku žalobkyně dosahuje až do poloviny lýtek dospělého muže. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne 6. 11. 2024 vyplývá, že voda na pozemku žalobkyně je srážkového původu. Fotodokumentace rovněž dokládá, že se může jednat i o vodu vzniklou táním sněhu. Na západním okraji pozemku může při záplavách pronikat i povrchová voda, avšak v žádném případě se nejedná o vodu podzemní.15. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, je prokázáno, že dle závěru znalce je množství vody na pozemku žalobkyně ovlivněno i poměry na pozemcích žalovaného. Srážkové vody dopadající na zpevněné plochy jsou částečně vsakované do podloží, částečně svedeny do vsakovacích objektů a částečně – zejména při přívalových deštích – přetékají přes otevřený odvodňovací žlab na pozemek žalobkyně. Na ploše přibližně 50 × 6 m se na pozemku žalobkyně nachází mírná terénní deprese, ze které srážkové vody nemohou přirozeně odtékat. Současný způsob odvodnění není dostatečný při vyšších srážkových úhrnech. Pro zlepšení situace je nutné upravit terén – konkrétně zavést a vyspádovat depresi pozemku žalobkyně a vybudovat průleh pro zachycení přebytečné vody. Příčinou vzniku stojatých vod na pozemku žalobkyně jsou vydatnější srážky, přítok vody z vyšších poloh na jižní straně a přetok vody z areálu , právnická osoba, . Voda se kumuluje v depresi a pouze malá část může odtékat do otevřeného žlabu. Tento stav negativně ovlivňuje kvalitu orné půdy a pěstovaných plodin – může docházet k vyplavování živin. Zasažená plocha činí přibližně 300 m², přičemž četnost a délka zaplavení závisí na intenzitě srážek. Znalec však zároveň uvedl, že nedochází k odplavení ornice ani ke vzniku cementové krusty, neboť cementové složky z hotových výrobků se nevyplavují. Stojatá voda na pozemku žalobkyně je tedy způsobena kombinací přetoku srážkových vod z areálu , právnická osoba, , sklonem pozemku, přítomností terénní deprese a charakterem půdních vrstev. Půda je dle BPEJ glejová až pseudoglejová, což znamená, že je náchylná k opakovanému zamokření a vysychání. Vlivem stavebních úprav byl pozemek žalovaného navýšen, což může ovlivnit odtokové poměry, přičemž dříve byly pozemky pravděpodobně ve stejné výškové úrovni. Z dostupných mapových podkladů nelze jednoznačně určit, jak byl v minulosti odtok z pozemku žalobkyně řešen. Stávající vsakovací objekty na poz