14 C 35/2025-80 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 129 610,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 222,43 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 129 610,81 Kč od 14.1.2025 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela dne 8.11.2022 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí poskytla 133 367,11 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky vrátit úrok. Žalovaná však dluh nehradila řádně a včas, zaplatila jen 22 698 Kč a nadále dluží jistinu 127 210,81 Kč, náklady na vymáhání 900 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, včetně úroku z prodlení 1 222,43 Kč za období od 18.12.2024 do 13.1.2025 a dále úroku z prodlení z 129 610,81 Kč od 14.1.2025 do zaplacení.2. Žalovaná ve věci uvedla, že žalobkyně při uzavírání smlouvy nesplnila svoji povinnost řádně posoudit její úvěruschopnost, nárok na má být posouzen z bezdůvodného obohacen a to částkou 125 000 Kč, kterou je ochotna splácet formou splátek v maximální výši 2 000 Kč měsíčně.3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že dne 8.11.2022 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 183 812 Kč za účelem konsolidace dluhu a žalovaná se zavázala částku vrátit společně s úrokem 17,75% ročně formou měsíčních splátek po 3 417 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru, včetně úvěrových podmínek). Dodatkem byla výše úvěrového rámce změna na částku 130 000 Kč s měsíční splátkou 3 358 Kč (Dodatek ze ne 27.2.2024). Žalobkyně při uzavření smlouvy vyžadovala od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti (potvrzení o provedení ověření bonity), přičemž vycházela z příjmu ze starobního důchodu 22 467 Kč měsíčně, příjmu ostatních členů domácnosti 50 000 Kč a výdajů domácnosti 33 000 Kč. Příjem žalované ve výši 19 714 Kč měsíčně byl ověřen (Oznámení , právnická osoba, 17.8.2022). Příjmy ostatních členů domácnosti a výdaje žalované nebyly ověřeny. Žalobkyně při uzavírání smlouvy provedla také lustraci žalované v registrech dlužníků, přičemž zjistila, že žalovaná byla již čtyřikrát odmítnuta v žádosti o poskytnutí peněz a má jeden existující dluh ze dne 21.7.2022 ve výši 70 000 Kč s měsíční splátkou 2 590 Kč (úvěrová zpráva). Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 3.4.2025, č. j. , spisová značka, k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení a k doplněného označila důkazy ve vztahu ke skutečnosti, jakým způsobem před uzavření smlouvy s žalovanou posuzovala její úvěruschopnost. Žalobkyně odkázala na již označené důkazy, metodiku výpočtu úvěruschopnosti a setrvala na tom, že úvěruschopnost žalované byla posouzena s odbornou péčí.4. Žalobkyně poskytla žalované částku 100 000 Kč dne 27.2.2024 a (opis proplacení smlouvy) a částku 33 367,11 Kč (opis výpisu karetních transakcí) a žalovaná na dluh uhradila jen 22 698 Kč (výpis čerpání). Žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou sedmé splátky (tabulka splácení). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu výzvou ze dne 3.12.2024 ve lhůtě 14 dnů od sepsání, tj. do 17.12.2024 (výzva ke splacení včetně poštovního archu). Žalovaná byla před podáním žaloby opětovně vyzvána k úhradě dluhu (předžalobní výzva k plnění, včetně poštovního archu).5. Žalovaná své možnosti vrácení dlužné částky doložila příjmem ve výši 23 198 Kč (starobní důchod – oznámení , právnická osoba, 7.12.2024), výdaji sipo 9 178 Kč měsíčně (složenka za duben 2025), přerušením živnosti od 2.5.2025 (změnový list), existencí dluhu 511 208 Kč s dohodnými splátkami 3 408 Kč u firmy , právnická osoba, . (Dohoda o narovnání ze 7.1.2025).6. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Ačkoliv žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovanou vycházela z ověřených příjmů, příjmy ostatních členů domácnosti a výdaje nebyly ověřeny vůbec, přičemž příjem žalované ani nedosahoval výdajů domácnosti 33 000 Kč. Výsledek posouzení úvěruschopnosti založený na neúplných a neověřených informacích zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované pravidelně hradit splátky ve výši 3 417 Kč měsíčně. Závěr o existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované splácet úvěr je také podložen faktickým splácením ze strany žalované, která na dluh v celkově sjednané výši 133 367,71 Kč uhradila pouze 22 698 Kč.7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.9. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok (17,75% ročně). Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 133 367,11 Kč, od nichž odečetl uhrazených 22 698 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výši 110 669,11 Kč. Ostatní nároky odvíjející se od neplatné smlouvy (nárok 18 941,70 Kč - zahrnující část jistiny 16 541,70 Kč, nárok na smluvní pokutu 1 500 Kč, náklady na vymáhání 900 Kč) byly nedůvodné. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části jistiny a nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání výrokem II. zamítnuta.10. Při stanovení splatnosti dluhu postupoval soud dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., když dle doložených aktuálních majetkových poměrů žalované (příjmy 23 198 Kč, výdaje na bydlení 9 178 Kč, splátky 3 408 Kč), bylo pro žalovanou přiměřené, aby splácela dluh formou splátky již v okamžiku, kdy byla žalobkyní vyzvána k celkové úhradě, tj. do 17.12.2024. Jelikož žalovaná, však v této době neplnila dluh ani částečně, ačkoliv se dluh stal splatný dle § 1958 o.z., ocitla se od 18.12.2024 v prodlení dle § 1968 o.z. a vedle povinnosti zaplatit jistinu, byla povinna dle § 1970 o.z. hradit žalobkyni také úroky z prodlení ve výši 12,75% ročně odpovídající výši nařízení vlády 351/2013 Sb. Z těchto důvodů, zavázal soud žalovanou také k povinnosti zaplatit úroky z prodlení ve výši 12,75% ročně od 18.12.2024 do budoucna, s tím že pokud žalobkyně požadovala úroky z prodlení i části nedůvodné jistiny 18 941,70 Kč od 18.12.2024, byl její nárok zamítnut výrokem II. tohoto rozsudku. K návrhu žalované a v souladu s jejími majetkovými možnostmi, byla stanovena lhůta plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. formou splátek ve výši 3 000 Kč měsíčně, což odpovídá majetkovým poměrům žalované, ale také oprávněnému zájmu věřitele, aby se mu dostalo plnění z dluhu vzniklého již v únoru 2024 v přiměřené době, tj. cca do tří let.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého náleží převážně úspěšné žalobkyni (úspěch 85%) právo na náhrada nákladů řízení proti žalované (úspěch 15%), ve výši 70% z celkových nákladů 29 324,50Kč odpovídající výši 20 527,15Kč. Celkové náklady žalobkyně v částce 29 324,50 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5