15 C 181/2025-61 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o rychlé půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně – , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále také jen „banka“) a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal hradit společně s úrokem, poplatky a pojištěním v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Jelikož řádně žalovaný zcela svou povinnost nesplnil, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.2. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dokladovala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .3. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně dostála své povinnosti a zkoumala poměry žalovaného v bankovních a nebankovních registrech a veřejných databázích.4. K výzvě soudu k doplnění způsobu a rozsahu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doplnila, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, přičemž tyto údaje byly vyhodnocovány individuálně, v souladu s platnými strategiemi banky, byly kontrolovány veškeré dostupné interní a externí databáze, registry, byl porovnáván příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. Doplnila, že žalovaný celkem na předmětný závazek uhradil částku ve výši , částka, .5. V rámci podání ze dne , datum, , které bylo učiněno po výzvě soudu, učinila žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby, jak je specifikováno ve výroku III tohoto rozsudku. Soud tedy výrokem III v uvedeném rozsahu zpětvzetí řízení částečně zastavil dle dikce § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o.s.ř.“), když v této fázi řízení nebylo třeba souhlasu žalovaného. (výrok III)6. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:7. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne , datum, byla vyplacena částka ve výši , částka, , přičemž žalovaný uhradil poslední splátku dne , datum, . Celkem žalovaný uhradil , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, a přílohy k ní bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi bankou a žalobkyní, přičemž předmětem postoupení byla mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení bylo žalovanému oznámeno vyrozuměním o postoupení ze dne , datum, .9. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k uhrazení částky ve výši , částka, z titulu smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a bankou.10. Z výzvy ze dne , datum, , přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že žalovaný byl dopisem ze dne , datum, vyzván k uhrazení částky ve výši , částka, , přičemž výzva byla žalovanému zaslána téhož dne prostřednictvím , právnická osoba, doporučeně pod podacím číslem , Anonymizováno, .11. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly schopny zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit.12. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z tvrzení, obou účastníků a dospěl k tomuto skutkovému závěru:13. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , přičemž žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit zcela nedostál, když uhradil pouze částku , částka, . Předmětná pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni.14. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k míře a způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.20. Žalobkyně rozvedla tvrzení, jak zkoumala její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však nedoložila ke svému tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žádné relevantní důkazy, které by osvědčovaly zkoumání konkrétních vstupních údajů. Byly doloženy pouze dokumenty: „Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta“, který pouze obecně shrnuje proces zkoumání a „Prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti“, který již obsahuje konkrétní údaje, konkrétní částky, nicméně není zřejmý zdroj těchto údajů. Obsahem spisu není tedy žádná konkrétní listina dokládající proces zkoumání úvěruschopnosti právě žalovaného, tedy dokládající nějaké vstupní údaje pro toto zkoumání a odpovídající závěr odůvodňující úvěruschopnost. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrových smluv s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo), když soudu podklady, stran doklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného, ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila. Dle názoru soudu tak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.21. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.22. Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla spotřebitelská úvěrová smlouva ze dne , datum, shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého, si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila-li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, ; na toto hradil žalovaný pouze částečně, konkrétně částku , částka, . Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnuté a dosud neuhrazené částky společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohac