28 C 7/2025-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 924 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 624 Kč od 23. 6. 2024 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaný coby vlastník / provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , zapsaného v registru silničních vozidel jako provozované, nesjednal pojištění odpovědnosti (tzv. „povinné ručení“) v období od , datum, do , datum, , čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „Zákon č. 168/1999 Sb.“), v částce 15 624 Kč (168 dní × 93 Kč), navýšené o další částku 300 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ust. § 4 odst. 4 Zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný svůj dluh nezaplatil, byť byl k jeho úhradě opakovaně vyzýván.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ust. § 49 odst. 2, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“).3. Jelikož oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně v žalobě, žalovaný konkludentně ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.), rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav:4. Žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , v období od , datum, do , datum, (sdělení , právnická osoba, , ze dne , datum, , na č. l. , Anonymizováno, ). Dané vozidlo bylo specifikováno jako osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3 (zjištěné údaje o vozidle na č. l. , Anonymizováno, , informace z registru silničních vozidel na č. l. , Anonymizováno, ) a v období od , datum, do , datum, , tedy celkově po dobu 168 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem daného vozidla. Podle výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za uvedené období měl žalovaný uhradit příspěvek v částce 15 624 Kč (168 dní × 93 Kč) a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, , včetně detailní informace k zásilce na č. l. , Anonymizováno, s doložením odeslání výzvy žalovanému dne , datum, ). Žalovaný však příspěvek žalobkyni neuhradil ani na základě upomínek žalobkyně ze dne , datum, a , datum, (upomínka na č. l. , Anonymizováno, a na č. l. , Anonymizováno, ), ani na základě před-žalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, (předžalobní upomínka na č. l. , Anonymizováno, ).5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:6. Rozhodná zvláštní právní úprava pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byla v mezidobí novelizována, kdy s účinností od 1. 4. 2024, byl dřívější Zákon č. 168/1999 Sb., nahrazen zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. S ohledem na okamžik vzniku zákonných závazků žalovaného vůči žalobkyni nárokovaných žalobou posoudil soud věc dle prvého odkazovaného právního předpisu, neboť má za to, že pro právní vztah mezi oběma účastníky je předurčující původní právní rámec, v němž došlo ke vzniku finančních povinností žalovaného vůči žalobkyni, a to porušením zákonných povinností žalovaného.7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) Zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.8. Podle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle ustanovení § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizenoPodle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že:a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla ab) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.9. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný porušil svou povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) Zákona č. 168/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla, jež nebylo po dobu 168 zjištěných dnů pojištěno, byla mu řádně vyměřena výše příspěvku podle ust. § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jakožto přílohy k Zákonu č. 168/1999 Sb., v níž je pro daný osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 stanovena denní sazba koeficientem ve výši 93 Kč. Základ příspěvku tak odpovídá hodnotě 15 624 Kč (168 dní × 93 Kč) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva byly správně určeny ve výši 300 Kč v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 citovaného Zákona č. 168/1999 Sb., podle něhož osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, přičemž podle ust. § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše těchto nákladů 300 Kč. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost vztahující se k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem jeho vozidla splnil. Žalobkyně naproti tomu prokázala existenci závazku za žalovaným i výši pohledávky, neboť žalovaný do dnešního dne dlužnou částku z titulu nezaplaceného příspěvku nepojištěných včetně nákladů na upomínání neuhradil. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši jistiny 15 924 Kč. [výrok I. ve vztahu k jistině]10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost příspěvku (tj. ode dne , datum, ) až do úplného zaplacení. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. [výrok I. ve vztahu k zákonným úrokům z prodlení]11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí právní služby [dále jen „a.t.”], z tarifní hodnoty ve výši 15 924 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně (§ 14b odst. 1 a.t. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t.) – a sice převzetí a příprava zastoupení, před-žalobní výzva k plnění, a žaloba (900 Kč), dále tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (300 Kč) a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b a.t., neboť v řešené věci jsou splněny všechny předpoklady vymezené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a.t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formu