3 C 109/2025-93 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 118 859 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla žalované částku 76 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky ve 60měsíčních splátkách po 3 757 Kč. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím komunikace na dálku a částka zaslána bezhotovostním převodem. Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 70 739 Kč také úrok z úvěru ve výši 9 720,55 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 37 002 Kč a úrok z úvěru ve výši 55,36 % ročně z částky jistiny od , datum, do , datum, a dále úrok ve výši 15 % ročně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaná k žalobě u jednání uvedla, že si je vědoma, že přestala splácet, což odůvodnila těžkou nemocí manžela, , Anonymizováno, . Z tohoto důvodu nemohl již , Anonymizováno, a tím ztratili oba možnost si přivydělat k důchodu, kdy přivýdělek jim umožňoval splácet úvěr. Dále měli výdaje s přizpůsobením domu pro , Anonymizováno, .3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací od žalované, která uvedla, že její příjem je , částka, , její výdaje jsou , částka, , z toho , částka, na nájemné a inkaso a dále žalobkyně nahlížela do databází NRKI a SOLUS. V době uzavření smlouvy měla žalovaná u žalobkyně uzavřenou jinou smlouvu se splátkou , částka, měsíčně. Celkově na dluh žalovaná uhradila 56 355 Kč.4. U jednání soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Žalobkyně a žalovaná mezi sebou dne , datum, uzavřely písemnou Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalované bezhotovostně částka 76 000 Kč (smlouva, doklady k identifikaci žalované, podmínky podpisu na dálku, Dodatek č. , hodnota, , oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, výpis ze seznamu regulovaných subjektu, prohlášení klienta, předsmluvní formulář, výpis z účtu, kopie občanského průkazu). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná vrátí jistinu spolu s úrokem v 60měsíčních splátkách po 3 757 Kč. Příjem žalované byl ze , částka, (výpisy z banky, přehled poplatků , jméno FO, ). Žalovaná tvrdila příjem ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, (hodnocení klienta). Výdaje žalované nebyly ničím prokázány. Z přehledu bankovních a nebankovních registrů nevyplynuly k žalované negativní informace (výpisy z registrů). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (výzvy před zesplatněním, dodejka). Žalobkyně úvěr z důvodu nehrazení zesplatnila k , datum, (oznámení). Žalovaná zaplatila celkem 56 355 Kč (přehled plateb). Z navrženého výslechu žalované soud nic nezjistil, neboť tato odmítla vypovídat (protokol z jednání). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru (upomínka z , datum, , podací arch).5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.7. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalované. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle této judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Příjmy žalované byly prokázány pouze do výši , částka, , a to ze , Anonymizováno, . Výdaje nebyly prokázány vůbec. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, což je nedostatečné. Žalobkyně ani po poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala své tvrzení o dostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované. Dle soudu tedy žalobkyně nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno je to, že žalované byla poskytnuta částka 76 000 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem 56 355 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků. Soud tedy žalobkyni přiznal zbývající část neuhrazené jistiny ve výši 19 645 Kč, kdy z příjmu žalované je zřejmé, že tato není schopna částku uhradit naráz, a proto soud stanovil povinnost úhrady ve splátkách, jak je uvedeno ve výroku I. S ohledem na judikaturu Krajského soudu v Brně (např. sp. zn. 74 Co 218/2023) má žalobkyně nárok na úrok z prodlení od výzvy k úhradě. S ohledem na ustanovení § 573 o. z., dle kterého se má za to, že podaná písemnost dojde třetí pracovní den adresátovi a s ohledem na lhůtu pro zaplacení danou ve výzvě, se žalovaná dostala do prodlení dne , datum, . Od tohoto data tedy soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. Ve zbývajících nárocích soud s ohledem na neplatnost smlouvy žalobu zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádné ze stran nepřiznala nárok na náklady řízení, neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly.