3 C 166/2025-43 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 55 943 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 49 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 36 518 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního splácení ve výši 8 821 Kč v pravidelných 21měsíčních splátkách po 4 564 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně požadovala vedle nesplacené jistiny ve výši 35 812,96 Kč, poplatky ve výši 20 103,04 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 10 490,18 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 490,18 Kč a úrok z prodlení a smluvní úrok od , datum, do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně doplnila, že předchůdkyně vycházela z informací od žalovaného, a dále dostupných databází a insolvenčního rejstříku. Příjem žalovaného činil dle jeho sdělení 8 316 Kč z , Anonymizováno, a další příjmy domácnosti byly 15 700 Kč. Dále uvedl, že nemá jiný úvěr. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na dluh uhradil celkem 39 896 Kč.4. Vzhledem k tomu, že strany souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání, soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalovanému částka 49 000 Kč (smlouva, tabulky umoření). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaný vrátí jistinu spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 564 Kč. Před uzavřením smlouvy tvrdil žalovaný svůj příjem ve výši 8 316 Kč (karta zákazníka). Skutečná výše příjmů žalovaného ani jeho výdaje nevyplynuly z žádného důkazu. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě (výzva z , datum, , podací arch).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupníkem a žalobkyní. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně po je důvodný pouze z části. V dané věci uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (např. 29 ICdo 3/2021) je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že předchůdkyně vycházela z údajů od žalovaného, a zkoumání různých registrů. Z žalobkyní předložených důkazů však dle soudu vyplynulo, že prověřování úvěruschopnosti nebylo řádné, neboť poskytovatelka se spokojila pouze s tvrzením žalovaného, aniž by si jeho tvrzení řádně ověřila, a to se týkalo jak příjmů, tak i výdajů, což je dle soudu zcela nedostatečné. Soud tedy má za prokázané, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru, a tedy nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že žalovanému byla poskytnuta částka 49 000 Kč. Z této částky žalovaný uhradil 39 896 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, tj. částku 9 104 Kč. S ohledem na judikaturu Krajského soudu v Brně (např. sp. zn. 74 Co 218/2023), soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení dle ustanovení § 573 a 1970 o. z. od uplynutí lhůty k zaplacení dle výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, , neboť ve věci nebylo nijak napadeno žalovaným, že nebyl schopen v době výzvy dluh splácet. V ostatních nárocích byl návrh s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru zamítnut. Žalovanému byla stanovena lhůta k plnění dle ustanovení § 160 o. s. ř., tedy do 3 dnů, neboť žalovaný netvrdil žádné okolnosti ohledně svých možností dluh hradit.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že nepřiznal žalobkyni žádné náklady řízení, neboť její úspěch ve věci byl menší než neúspěch a žalovanému zároveň žádné náklady nevznikly.