3 C 172/2025-50 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 103 137,94 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 21 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v pravidelných 21měsíčních splátkách po 2 118 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků ve výši 17 545 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 4 422 Kč. Poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení. Žalobkyně požadovala vedle nesplacené jistiny ve výši 19 879,87 Kč, poplatek ve výši 19 996,88 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 987,04 Kč, kapitalizovaný úrok ze prodlení ve výši 3 139,34 Kč, úrok z prodlení a smluvní úrok do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v pravidelných 78týdenních splátkách po 1 021 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků ve výši 27 217 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního splácení ve výši 7 996 Kč. Poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení. Žalobkyně požadovala vedle nesplacené jistiny ve výši 36 034,71 Kč, poplatek ve výši 27 226,48 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 495,70 Kč, kapitalizovaný úrok ze prodlení ve výši 6 026,77 Kč, úrok z prodlení a smluvní úrok do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena dle ustanovení § 50m o. s. ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně doplnila, že předchůdkyně vycházela z informací od žalovaného, a dále dostupných databází a insolvenčního rejstříku. Vycházela z pracovní smlouvy a výplatných pásek žalovaného. Žalovaný tvrdil, že má příjem ze mzdy ve výši 20 031 Kč a další příjmy domácnosti byly 15 000 Kč, , Anonymizováno, vyživovací povinnost. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na dluh č. , hodnota, uhradil celkem 3 087,05 Kč a na úvěr č. , hodnota, uhradil celkem 13 018,01 Kč.4. Vzhledem k tomu, že strany souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání, soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou dne , datum, smlouvu, na základě které poskytla žalovanému částku 21 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit v pravidelných 21měsíčních splátkách po 2 118 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků ve výši 17 545 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního splácení ve výši 4 422 Kč (smlouva, tabulka umoření). Dále mezi sebou dne , datum, uzavřeli smlouvu, na základě které poskytla žalovanému částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný vrátit spolu s úrokem v pravidelných 78týdenních splátkách po 1 021 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků ve výši 27 217 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního splácení ve výši 7 996 Kč (smlouva, tabulka umoření). Žalovaný tvrdil příjem 20 178 Kč, resp. 20 031 Kč a výdaje 5 934 Kč, resp. 8 192 Kč. Ani příjmy, ani výdaje žalovaného nebyly prokázány. Žalobkyně úvěry zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě (výzva z , datum, , podací lístek).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupníkem a žalobkyní, z jejichž přílohy vyplývá postoupení obou pohledávek za žalovaným na řádku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně po je důvodný pouze z části. V dané věci uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud po provedeném dokazování posoudil obě smlouvy o úvěru jako neplatné, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že předchůdkyně vycházela z údajů od žalovaného, a zkoumání různých registrů. Z žalobkyní předložených důkazů však dle soudu vyplynulo, že prověřování úvěruschopnosti nebylo řádné, neboť poskytovatelka se spokojila pouze s tvrzením žalovaného, aniž by si jeho tvrzení řádně ověřila, a to se týkalo jak příjmů, tak i výdajů, kdy poskytovatelka vycházela pouze z údajů od žalovaného, což je dle soudu zcela nedostatečné. Soud tedy má za prokázané, že poskytovatelka úvěru řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smluv o úvěru, a tedy nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že žalovanému byla poskytnuta částka 21 000 Kč, ze které uhradil 3 087,05 Kč a 40 000 Kč, ze které uhradil 13 018,01 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, tj. částku 17 912,95 Kč a 26 921,99 Kč. S ohledem na judikaturu Krajského soudu v Brně (např. sp. zn. 74 Co 218/2023), soud přiznal žalobkyni nárok na úrok