3 C 183/2025-85 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 151 753 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřela dne 12. 7. 2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla žalované částku 100 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky ve 48měsíčních splátkách po 5 835 Kč. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím komunikace na dálku a částka zaslána bezhotovostním převodem. Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28. 7. 2024. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 94 670,09 Kč také úrok z úvěru ve výši 15 094,97 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 40 391,68 Kč a úrok z úvěru ve výši 64,31 % ročně z částky jistiny od 30. 7. 2024 do 20. 8. 2024 a dále úrok ve výši 14,75 % ročně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne 10. 1. 2025.2. Žalovaná k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba s výzvou doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací od žalované a nahlížení do databází , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Celkově na dluh žalovaná uhradila 52 515 Kč.4. U jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila, soud vyzval žalobkyni dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k řádnému zkoumání úvěruschopnosti žalované před podpisem smlouvy. Žalobkyně žádná tvrzení nedoplnila ani neoznačila jiné, než dříve doložené důkazy.5. Po provedení všech listinných důkazů, které žalobkyně předložila, dospěl k těmto skutkovým závěrům:Žalobkyně a žalovaná mezi sebou dne 12. 7. 2023 uzavřely písemnou Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalované bezhotovostně částka 100 000 Kč (smlouva, doklady k identifikaci žalované, podmínky podpisu na dálku, Dodatek č. 1, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, výpis ze seznamu regulovaných subjektu, prohlášení klienta, předsmluvní formulář, výpis z účtu, kopie občanského průkazu). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná vrátí jistinu spolu s úrokem v 48měsíčních splátkách po 5 835 Kč. Příjem žalované byl za měsíc prosinec 2022 ve výši 38 063 Kč (výpis z banky, přehled poplatků , jméno FO, ). Za měsíce březen–červen 2023 byl příjem žalované 26 360 Kč. Žalovaná tvrdila příjem ve výši 26 364 Kč a výdaje ve výši 8 789 Kč (hodnocení klienta). Výdaje žalované nebyly ničím prokázány. Z přehledu bankovních a nebankovních registrů nevyplynuly k žalované negativní informace (výpisy z registrů). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (výzvy před zesplatněním, dodejka). Žalobkyně úvěr z důvodu nehrazení zesplatnila k 28. 7. 2024 (oznámení). Žalovaná zaplatila celkem 52 515 Kč (přehled plateb). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru (upomínka z 10. 1. 2025, podací arch).6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalované. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle této judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Příjmy žalované byly prokázány do výše 26 360 Kč. Výdaje nebyly prokázány vůbec. Jediný výpis, který žalobkyně předložila, byl za měsíc prosinec 2024, tedy 7 měsíců před uzavřením smlouvy. Takový výpis neprokázal aktuální výdaje žalované. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, což je nedostatečné. Žalobkyně ani po poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala své tvrzení o dostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované. Dle soudu tedy žalobkyně nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že žalované byla poskytnuta částka 100 000 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem 52 515 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků. Soud tedy žalobkyni přiznal zbývající část neuhrazené jistiny ve výši 47 485 Kč. S ohledem na judikaturu Krajského soudu v Brně (např. sp. zn. 74 Co 218/2023) má žalobkyně nárok na úrok z prodlení od výzvy k úhradě. S ohledem na ustanovení § 573 o. z., dle kterého se má za to, že podaná písemnost dojde třetí pracovní den adresátovi a s ohledem na lhůtu pro zaplacení danou ve výzvě, se žalovaná dostala do prodlení dne 29. 1. 2025. Od tohoto data tedy soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení. Ve zbývajících nárocích soud s ohledem na neplatnost smlouvy žalobu zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádné ze stran nepřiznala nárok na náklady řízení, neboť žalobkyně byla ve věci více neúspěšná než úspěšná a žalované žádné náklady nevznikly.