3 C 200/2025-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 105 525 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřela dne 26. 11. 2024 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 74 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 78,07 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 060 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 2. 2025. Žalobkyně požadovala vedle nesplacené jistiny ve výši 74 000 Kč také úrok ve výši 14 394,28 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů ve výši 400 Kč smluvní pokutu ve výši 15 733,42 Kč a úrok z úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne 30. 7. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř.3. K výzvě soudu u jednání dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně odkázala na skutková tvrzení uvedená v žalobě a na tam označené důkazy. Na dluh žalovaný nic nezaplatil.4. U jednání soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Žalobkyně a žalovaný mezi sebou dne 26. 11. 2024 uzavřeli Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalovanému bezhotovostně částka 100 000 Kč (smlouva, dodatek č. , hodnota, , oznámení o schválení, splátkový kalendář, předsmluvní formulář, prohlášení klienta, doklad o vyplacení, doklady k identifikaci klienta a účtu, kopie občanského průkazu, údaje o poskytovateli). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaný vrátí jistinu spolu s úrokem ve výši 78,07 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 060 Kč. Žalovaný tvrdil příjem 20 500 Kč a výdaje 12 900 Kč (hodnocení klienta). Příjmy ani výdaje žalovaného nebyly prokázány ani z doložených listin (výpis z nebankovního registru). Žalobkyně sice předložila potvrzení o provedené platbě ve výši 23 527 Kč, ale z ničeho nebylo prokázáno, že se jedná o platbu příjmu žalovaného (potvrzení o platbě). Žalovaný na dluh nic neuhradil (karta klienta). Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě (výzvy k úhradě, oznámení o zesplatnění, výzva z 9. 12. 2024, poštovní podací arch).5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.7. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně po je důvodný pouze z části. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neuvedla žádné nové skutečnosti. Z žalobkyní předložených důkazů dle soudu vyplynulo, že prověřování úvěruschopnosti nebylo řádné, neboť žalobkyně neměla prokázaný ani příjem žalovaného, ale ani jeho výdaje. Výdaje žalobkyně nezkoumala vůbec. Soud tedy má za prokázané, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru, a tedy nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že žalovanému byla poskytnuta částka 74 000 Kč. Z této částky žalovaný neuhradil nic. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, tj. částku 74 000 Kč. S ohledem na judikaturu Krajského soudu v Brně (např. sp. zn. 74 Co 218/2023), soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení od uplynutí lhůty k zaplacení dle výzvy k úhradě dluhu ze dne 30. 7. 2025, neboť ve věci nebylo nijak napadeno žalovaným, že nebyl schopen v době výzvy dluh splácet. V ostatních nárocích byl návrh s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru zamítnut. Žalovanému byla stanovena lhůta k plnění dle ustanovení § 160 o. s. ř., tedy do 3 dnů, neboť žalovaný netvrdil žádné okolnosti ohledně svých možností dluh hradit.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 968,43 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 277 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 105 525 Kč sestávající z částky 5 340 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 5 340 Kč za jeden úkon uvedený v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 110 Kč ve výši 4 643,10 Kč. Náklady jsou splatné ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 o. s. ř.