3 C 206/2025-66 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 61 788 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že dne 14. 8. 2023 uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na jejím základě si strany ujednaly, že žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaná je vrátí spolu s úrokem ve výši 95,17 % ročně ve 24měsíčních splátkách po 7 561 Kč. Žalovaná uhradila na dluh částku celkem 120 050 Kč. Žalobkyně vedle dlužné jistiny ve výši 41 489,98 Kč požadovala k úhradě dlužný úrok ve výši 9 110,42 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 996 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 792,40 Kč a úrok z prodlení a pojistné ve výši 926 Kč. Upomínku před podáním žaloby žalobkyně zaslala dne 6. 8. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř.3. U jednání k výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně odkázala na žalobu a nová tvrzení neuvedla a neoznačila další důkazy. Soud po provedení předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Strany mezi sebou dne 14. 8. 2023 uzavřely smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované částku 70 000 Kč bezhotovostním převodem (smlouva s přílohou, dodatek 1, zásady podpisu na dálku, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, doklady o uzavření smlouvy informace o pojištění, žádost o úpravu splátkového kalendáře, upravený splátkový kalendář, sdělení, předsmluvní formulář, přihláška do pojištění, karta klienta, kopie občanského průkazu). Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 95,17 % ročně ve 24měsíčních splátkách po 7 561 Kč. Na dluh bylo ze strany žalované uhrazeno 120 050 Kč (karta klienta). Pro prodlení s úhradami splátek byl úvěr zesplatněn dne 23. 3. 2025 (oznámení, kopie obálky). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě (výzvy). Příjem žalované před uzavřením smlouvy byl 29 801 Kč (výpis z účtu). Žalovaná před uzavřením smlouvy tvrdila výdaje ve výši 4 321 Kč (hodnocení klienta). Výdaje žalované nebyly prokázány vůbec. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná v prodlení s úhradami jiných závazků (výpisy z registrů). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru (předžalobní výzva z 6. 8. 2025, poštovní podací arch).4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.6. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalované. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle nové judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované. V tomto případě žalobkyně po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. svá tvrzení ani důkazy nedoplnila. Dle soudu měla řádně zkoumat jak příjmy, tak výdaje žalované. Žalobkyně prokázala pouze příjmy žalované, výdaje vůbec prokázány nebyly. Navíc byla žalovaná v prodlení s úhradou jiných závazků. Soud tedy má za prokázané neřádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany žalobkyně byla poskytnuta částka 70 000 Kč. Žalovaná uhradila na dluh celkem 120 050 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků. Má nárok toliko na úrok z prodlení od uplatnění lhůty pro zaplacení dle předžalobní výzvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná přeplatila poskytnutou jistinu o 42 050 Kč, pak jí nevznikla ani povinnost hradit případné úroky z prodlení, neboť ty nedosahují částky, o kterou žalovaná jistinu přeplatila. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že nárok žalobkyni nevznikl a soud tak žalobu zamítl v celém rozsahu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádné ze stran nepřiznal náklady řízení, ačkoliv byla žalovaná v řízení plně úspěšná. Žalované však nevznikly v řízení žádné náklady, soud jí tedy náklady nepřiznal.