3 C 92/2025-43 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 2. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 26 209 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) dne 25. 3. 2023 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla žalované částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 609 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 653 Kč a poplatkem za hotovostní splácení ve výši 2 160 Kč, to vše ve 14měsíčních splátkách po 1 593 Kč do 25. 5. 2024. Smlouva byla uzavřena v písemné formě a částka předána v hotovosti. Žalovaná se dostala do prodlení. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 11 179,38 Kč také úrok ve výši 528,64 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 040 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 455,27 Kč, poplatek za hotovostní platby ve výši 2 005,71 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 682,71 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 349,35 Kč a úroky z úvěru a prodlení od 2. 9. 2024 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne 24. 1. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací od žalované, která uvedla, že její příjem je 15 543 Kč, má , Anonymizováno, , bydlí ve , Anonymizováno, bydlení a výdaje ve výši 10 600 Kč. Žalobkyně toto doložila dohodou o změně dohody o provedení práce, výplatními listinami a složenkami od Úřadu práce. Celkově na dluh žalovaná uhradila 2 093 Kč.4. U nařízeného jednání, kterého se ani jedna ze stran nezúčastnila, soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou dne 25. 3. 2023 uzavřely písemnou Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalované hotovostně částka 12 000 Kč (smlouva). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná vrátí jistinu spolu s úrokem ve výši 609 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 653 Kč a poplatkem za hotovostní splácení ve výši 2 160 Kč, to vše ve 14měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaná tvrdila příjem ve výši 15 543 Kč a výdaje ve výši 10 600 Kč (žádost o úvěr). Příjem žalované byl cca 14 800 Kč (poštovní poukázky, výplatní pásky, změna dohody o provedení práce). Výdaje žalované nebyly ničím prokázány. Žalovaná na dluh uhradila celkem 2 093 Kč (přehled plateb). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru (upomínka z 24. 1. 2025, podací lístek).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, smlouvy včetně pohledávky za žalovanou uvedené na řádku č. , hodnota, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 10. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je nedůvodný pouze z části. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalované. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle této judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když vůbec nebyly prokázány její výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z doložených příjmů žalované, což je nedostatečné. Žalobkyně se nedostavila k jednání a vzdala se tak možnosti reagovat na poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ke zkoumání úvěruschopnosti žalované. Dle soudu tedy žalobkyně nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno je to, že žalované byla poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem 2 093 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, tj. částku 9 907 Kč. S ohledem na novou judikaturu Krajského soudu v Brně (např. sp. zn. 74 Co 218/2023), soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení od uplynutí lhůty k zaplacení dle výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. 1. 2025, neboť ve věci nebylo nijak napadeno žalovanou, že nebyla schopna v době výzvy dluh splácet. V ostatních nárocích byl návrh s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru zamítnut. Žalované byla stanovena lhůta k plnění dle ustanovení § 160 o.s.ř., tedy do 3 dnů, neboť netvrdila žádné okolnosti ohledně svých možností dluh hradit.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádné ze stran nepřiznala nárok na náklady řízení, neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly.