14 C 311/2025-60 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 36 823,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 586,84 Kč (kapitalizovaný od 5.12.2024 do 28.4.2025), s úrokem 2 523,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 900 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, s úrokem 12,75% ročně z částky 30 000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela dne 1.8.2024 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které, jí poskytla 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky vrátit také poplatek 900 Kč, vše formou splátek. Žalovaná však dluh nehradila řádně a včas a nadále dluží požadované částky, přestože byl úvěr zesplatněn dne 4.12.2024.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že dne 1.8.2024 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit společně s úrokem 60% ročně a poplatky rpsn 81,02 % ročně v celkové výši 40 887,25 Kč formou měsíčních splátek podle rozpisu plateb (smlouva o spotřebitelském úvěru, včetně smluvních podmínek). Ačkoliv byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 6.1.2026, č. j. , spisová značka, s právní mocí od 24.1.2026 k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání skutečnosti, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posuzována úvěruschopnost žalované a současně byla poučena o následcích nesplnění výzvy, žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání smlouvy s žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z ověřených příjmů, výdajů a zjišťovala způsob plnění dosavadních dluhů žalované. Bylo-li v této souvislosti žalobkyní odkazováno na Transakční výpis – Tabulku umoření, z této bylo zjištěno jen tolik, že žalovaná na dluh ničeho neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované informace dle § 95 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. (standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 30 000 Kč dne 2.8.2024 na bankovní účet č. , č. účtu, (potvrzení o provedení transakce). Bankovní účet č. , č. účtu, náleží žalované a byla na něj připsána platba ve výši 30 000 Kč (zpráva , právnická osoba, . ze dne 8.1.2026). Žalovaná na dluh neuhradila ničeho (transakční výpis) Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 28.4.2025, kterým byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení dluhu do deseti dnů ode dne doručení (oznámení o postoupení pohledávky). Jelikož byl dopis podán k poštovní přepravě dne 22.5.2025, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dle § 573 o.z. do 5.6.2025 (podací lístek pošty). Opakovaně byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu před podanou žalobou (předžalobní výzva ze dne 29.7.2025 včetně podacího lístku).4. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala. Soud neměl pochybnosti o vůli právní předchůdkyně žalobkyně a žalované uzavřít smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku, neboť peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalované, poskytnutí peněžních prostředků časově i co do výše korespondovalo s uzavřením úvěrové smlouvy. Jelikož nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala příjmy, výdaje a způsob dosavadního plnění dluhů žalované, výsledek takového neúplného posouzení úvěruschopnosti sám o sobě zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Závěr o existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované splácet úvěr je také podložen faktickým splácením ze strany žalované, která na dluh nezaplatila ničeho.5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.7. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně, jež vstoupila do postavení věřitele žalované smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 30 000Kč. Ostatní nároky odvíjející se od neplatné smlouvy (úrok a poplatky) byly nedůvodné. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části jistiny a nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání výrokem II. zamítnuta.8. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované, tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho zůstaly její možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaná se svým pasivním postojem vzdala ochrany, která je jí poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaná nesplnila dluh ani poté, co byla žalobkyní vyzvána k úhradě výzvou do 5.6.2025, ocitla se dnem následujícím v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 6.6.2025 nebyl její nárok ještě splatným, a proto byla žaloba pro úroky z prodlení před datem splatnosti jako nedůvodná zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 904,40Kč, přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše 4 140 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73 % a úspěchu žalovanou při kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí v rozsahu 27 %). Náklady řízení v částce 4 140 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 236 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 900 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných