14 C 326/2025-42 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 000 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 26. 5. 2024 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 21. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 40 % p.m. v kapitalizované výši 8 000 Kč splatný nejpozději do 25. 5. 2024. Žalovaný však povinnost nesplnil, úvěr byl zesplatněn dne 25. 5. 2025 a žalovaný nadále dluží jistinu 20 000 Kč, úrok 8 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 760 Kč (0,1 % denně z 28 000 Kč od 26. 5. 2024 do 7. 8. 2025). Žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným řádně posoudila jeho úvěruschopnost.2. Žalobkyně před vyhlášením rozhodnutí (oba účastníci se práva na nařízení jednání vzdali) vzala částečně žalobu zpět z důvodu administrativní chyby spočívající v tom, že žalovaný uhradil na dluh před podáním žalobního návrhu 31 201 Kč, a proto vzala žalobu částečně zpět pro částku 8 760 Kč (smluvní pokutu), pro částku 22 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 441 Kč od 26. 5. 2024 do zaplacení. Soud dle § 96 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) zastavil v této části řízení výrokem I. rozsudku, a to i bez souhlasu žalovaného.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. V rámci provedeného dokazovaní soud zjistil ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, uzavřené mezi účastníky dne 21. 10. 2023, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 40 % p.m. tak, že úrok bude splácet formou měsíčních splátek splatných vždy k 20 dni v měsíci a jistinu kdykoliv v průběhu trvání smlouvy (čl. 2.1.7 smlouvy). Současně byla mezi stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně (čl. 4.2. písm. c) smlouvy).5. Žalovaný při uzavírání smlouvy prohlásil, že disponuje příjmem 31 618 Kč měsíčně, má výdaje 15 000 Kč, bydlí v pronajatém domě a má příjem ze zaměstnání (žádost o úvěr). Poskytl žalobkyni kopii svého občanského průkazu (kopie občanského průkazu předložená žalobkyní).6. Žalobkyně ověřovala informace od žalovaného výpisem z jeho účtu, z kterého bylo zjištěno, že příjmy a výdaje žalovaného jsou tvořeny jeho mzdou v rozmezí 25 560 Kč až 37 640 Kč (srpen až září 2023), ale vedle toho má žalovaný další příjmy z úvěrů např. , právnická osoba, postupně čerpaných do 30 000 Kč, , Anonymizováno, 40 000 Kč, , Anonymizováno, 8 000 Kč a aktuální zůstatek účtu dosahuje 63 Kč, když na účtu byly pravidelně příjmy i výdaje na sázky - např. , Anonymizováno, .cz, , Anonymizováno, .cz a další.7. Žalobkyně zaslala na účet č. , č. účtu, dne 21. 10. 2023 a dne 23. 10. 2023 souhrnně platy 20 000 Kč (potvrzení o provedené platbě)8. Bankovní účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného a na tento účet byla dne 21. 10. 2023 a 23. 10. 2023 připsána platba 20 000 Kč (zpráva , Anonymizováno, ).9. Upozornění na zesplatnění dluhu ze dne 22. 5. 2024 (čl. 24) neprokazovalo, že by byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, neboť neobsahovala doklad o odeslání.10. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 7. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů, tj. do 18. 8. 2026, neboť podací lístek prokazoval, že výzva byla předána k poštovní přepravě dne 12. 8. 202511. Předkládala-li žalobkyně k důkazu příloho č. , hodnota, ke Smlouvě o kontokorentním úvěru mezi , právnická osoba, . a žalobkyní, Smlouvu o postoupení pohledávek bez seznamu postoupených pohledávek, soud z těchto listin neučinil žádná rozhodná zjištění, neboť nebylo prokázáno, že by se tyto listiny týkaly pohledávky za žalovaným.12. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je „o.s.ř.“). Soud neměl pochybnosti o vůli žalobkyně a žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku, neboť peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalovaného, poskytnutí peněžních prostředků časově i co do výše korespondovalo s uzavřením úvěrové smlouvy a žalobkyně také ověřovala totožnost žalovaného dle občanského průkazu. Ačkoliv žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným ověřovala jeho příjmy a výdaje, z výsledků posouzení vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, neboť jeho příjem byl částečně tvořen příjmem z jiných půjček, částečně ze sázek a her, což je příjem nestabilní a vedle toho i tak celkové příjmy žalovaného dosahovaný jeho výdajům, což potvrzuje zůstatek na účtu 63 Kč. Z těchto důvodů měl jsou za to, že v době uzavření smlouvy bylo postaveno najisto, že žalovaný není schopen úvěr splácet.13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.15. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti bylo postaveno najisto, že žalovaní není schopen úvěr splácet. (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp.zn. 33 Cdo 1819/2023). Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 20 000 Kč, o níž odečetl do té doby uhrazených 31 201 Kč a konstatoval nedůvodnost žaloby v celém rozsahu tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Přestože žalobkyně netvrdila, kdy došlo k zaplacení částky žalovaným ve výši 31 201 Kč, soud konstatoval, že se žalovaný mohl ocitnout v prodlení s úhradou dluhu až od lhůty uvedené v předžalobní výzvě, tj. od 13. 8. 2025, a to maximální částkou odpovídající jistině 20 000 Kč. Žalobkyni by tak mohl vzniknout nárok na úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 13. 8. 2025 do 29. 9. 2025 (do dne podání žaloby) kapitalizovaný částkou 302,47 Kč. Zaplatil-li žalovaný na dluh 31 201 Kč zanikl tím nejen nárok na jistinu 20 000 Kč, ale také na úroky z prodlení 302,47 Kč, a proto byla žaloba zamítnutá jako nedůvodná i ohledně požadovaného úroku z prodlení.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. podle kterého by náleželo právo na náhradu nákladů převážně úspěšnému žalovanému. Žalovaný byl v řízení nečinný, náklady řízení mu nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.