2 C 135/2025-44 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 948,55 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I., s odůvodněním, že dne 9. 11. 2023 uzavřela s žalovanou smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne 9. 11. 2023 bezhotovostně úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč a poplatku za volitelnou službu „Expresní projednání žádosti“ ve výši 199 Kč splatit dne 9. 12. 2023. Žalovaná své povinnosti vyplývající z citované smlouvy nesplnila a na dlužnou částku ani přes upomínání ničeho neuhradila, proto žalobkyně podala tuto žalobu.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání.Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně na základě Smlouvy o úvěru (jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, zásady zpracování osobních údajů a ceník) uzavřené prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dne 9. 11. 2023 poskytla žalované jako podnikající fyzické osobě k rozvoji jejího podnikání bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 35 % p. m. z jistiny do 30 dnů od jeho poskytnutí. Pro případ prodlení si strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky pro dobu prvních 90 dní prodlení, následně pak 0,1 % denně z celkové dlužné částky, poplatek za službu „Expresní projednání žádosti“ 199 Kč a poplatek za službu „SMS servis“ 35 Kč. Výzvou k úhradě ze dne 3. 6. 2025 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, upozornila ji na prodlení s úhradou dlužné částky a případné soudní či exekuční řízení. Totožnost žalované žalobkyně prokázala kopií občanského průkazu žalované. Dále žalobkyně přestože uzavřela úvěrovou smlouvu s žalovanou jako s podnikatelem předložila dokument nazvaný posouzení úvěruschopnosti, z něhož byly zjištěny příjmy žalované v průměrné výši 30 000 Kč a výdaje ve výši 15 500 Kč měsíčně. Výpisy z účtu žalované za dobu od 6/2023 do 8/2023 prokazovaly majetkovou situaci žalované.Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), na základě které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit nejpozději do 9. 12. 2023 včetně sjednaných poplatků. Žalobkyně svůj závazek splnila – žalované poskytla peněžní prostředky dle § 2398 občanského zákoníku, žalovaná však svou povinnost – vrátit poskytnuté peněžní prostředky (ani sjednané úroky, ve smlouvě označené jako poplatky) dle § 2399 občanského zákoníku nesplnila.Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh nesplnila řádně a včas, dostala se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti dlužné částky dle § 1958 občanského zákoníku, tj. dnem 10. 12. 2023). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Jelikož úrok z prodlení nebyl sjednán, jedná se tedy o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 697 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 948,55 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 870 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 700 Kč ve výši 1 197 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady řízení uhradit k rukám , tituly před jménem, Josefa Břeně do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).