2 C 46/2025-52 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 85 329,86 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku, neboť dne 24. 10. 2022 uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu č. , hodnota, (jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky), na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 90 579 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč. První splátka byla splatná dne 28. 11. 2022. Žalovaná na dlužnou částku uhradila 51 000 Kč. Jelikož nehradila sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 4. 10. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení zbývající dlužné částky. Žalovaná poté i přes výzvy na dlužnou částku ničeho neuhradila, proto žalobkyně podala tuto žalobu.Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání.Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně a žalovaná (jako spotřebitel) uzavřely dne 24. 10. 2022 smlouvu o účelovém úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky a všeobecné pojistné podmínky uvedené v Rámcové pojistné smlouvě s kódem č. , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně dne 25. 10. 2022 žalované bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, částky 17 224 Kč, 25 235 Kč, 22 012 Kč a 18 108 Kč, celkem tedy 82 579 Kč na refinancování předchozích úvěrů u společnosti , právnická osoba, a částku 8 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, (bezúčelově), které se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s úrokem z úvěru ve výši 29,76 % ročně (RPSN 34,3 %) v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Žalovaná se dostala s úhradou 21. a dalších splátek do prodlení, žalobkyně proto úvěr ke dni 4.10.2024 zesplatnila a požadovala úhradu celé dlužné částky. Žalovaná byla k úhradě dluhu upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2024 odeslanou žalované 25. 10. 2024.Žalobkyně předložila soudu doklady prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, kdy z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaná žije jako družka v podnájmu, má 3 děti, je zaměstnaná s měsíčním příjmem 13 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 24 500 Kč měsíčně a výdaje domácnosti činí 16 500 Kč měsíčně. Z provedené lustrace v registrech JAP Půjčka, NRKI, SOLUS, ISIR, CEE, MVCR bylo zjištěno, že žalovaná byla ve všech případech vyhodnocena pozitivně. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná má 4 existující splátkové úvěry a 1 nesplátkový. Úvěry jsou hrazeny řádně a včas. Žádná ze splátek nebyla hrazena po splatnosti.Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že žalobkyně již v žalobním návrhu soudu předestřela způsob, jakým úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru zkoumala, a to s ohledem na zjištěné informace ohledně domácnosti žalované, jejich příjmů a pravidelných výdajů. Žalobkyně rovněž žalovanou ověřila v databázích dlužníků. Své úvahy doložila také dokumentem „potvrzení o provedení ověření bonity klienta“ a zároveň soudu předložila „úvěrovou zprávu“ žalované. Co se tedy týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem plně v souladu s dikcí § 86 zákona o ochraně spotřebitele, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, což vyplývá i z transakční historie, kdy žalovaná uhradila řádně 20 splátek.Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující poskytla žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 90 579 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Žalobkyně svůj závazek splnila – žalované poskytla peněžní prostředky dle § 2398 občanského zákoníku, žalovaná však svou povinnost – vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných poplatků a úroku dle § 2399 občanského zákoníku nesplnila.Protože žalovaná svůj dluh nesplnila řádně a včas, dostala se do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti dlužné částky dle § 1958 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti tak vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Účastníci si úrok z prodlení nesjednali, jedná se tedy o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Soud vyhověl návrhu žalobkyně, která tento úrok částečně zkapitalizovala částkou 3 332,95 Kč a to za dobu od 19. 10. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve výzvě ke splacení celého úvěru ze dne 4. 10. 2024) do dne podání žaloby, tj. 7. 2. 2025. Od 8. 2. 2025 byl tento úrok žalobkyni přiznán do jeho zaplacení.Dále soud vyhověl návrhu žalobkyně i co do požadovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 29,76 % ročně požadovaného podle § 2395 občanského zákoníku, který žalobkyně taktéž částečně kapitalizovala částkou 14 598,54 Kč a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 5. 10. 2024 do dne sepsání žaloby, tj. 7.2.2024. Ode dne 8. 2. 2024 pak byl tento úrok žalobkyni přiznán do jeho zaplacení. Žalobkyni dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vznikl od 91. dne prodlení, tj. 90 dnů od splatnosti nárok na úroky ve výši 12,75 % ročně a nikoliv již ve smluvené úrokové sazbě 29,76 % ročně.Žalobkyní požadované částky za poplatky, náklady na vymáhání a smluvní pokuty zcela odpovídají smluvním ujednáním.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 164,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 414 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 85 329,86 Kč sestávající z částky 4 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 24. 10. 2024, z částky 4 540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 10. 2024 a z částky 4 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 2. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 670 Kč ve výši 3 080,70 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady řízení uhradit k rukám , Jméno advokáta, , do tří dnů od právní moci rozsudku (dle § 160 odst. 1 o. s. ř.).