3 C 10/2026-49 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 38 402 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 19 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 15 885 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 2 426 Kč a poplatkem za službu hotovostního inkasa ve výši 9 848 Kč v pravidelných 60týdenních splátkách po 582 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně požadovala vedle nesplacené jistiny ve výši 19 000 Kč, také poplatky ve výši 15 885 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 980,79 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 806,76 Kč a úrok z prodlení a smluvní úrok od 17. 11. 2017 do zaplacení. Dále žalobkyně svoji žalobu zdůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 5 017 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 141 Kč a poplatkem za službu hotovostního inkasa ve výši 3 110 Kč v pravidelných 60týdenních splátkách po 184 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení. Žalobkyně požadovala z tohoto vztahu zaplacení dlužného poplatku ve výši 3 517 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 49 odst. 2 o. s. ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně doplnila, že předchůdkyně vycházela z informací od žalovaného, z pracovní smlouvy a výplatních pásek a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně nemá žádné doklady k tomuto zkoumání k dispozici kromě zákaznických karet. Ze zákaznické karty ze dne , datum, žalobkyně vyvodila, že žalovaný měl příjem , částka, a další příjmy domácnosti činily , částka, . Ke stejnému závěru dospěla z Karty zákazníka ze dne , datum, . Na dluh z první smlouvy č. , hodnota, uhradil žalovaný 7 500 Kč, na dluh z druhé smlouvy neuhradil nic.4. Vzhledem k tomu, že strany souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání, soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne , datum, Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalovanému částka 19 000 Kč (smlouva, tabulky umoření). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaný vrátí jistinu spolu s úrokem ve výši 15 885 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 2 426 Kč a poplatkem za službu hotovostního inkasa ve výši 9 848 Kč v pravidelných 60týdenních splátkách po 582 Kč. Před uzavřením smlouvy tvrdil žalovaný svůj příjem ve výši , částka, (karta zákazníka). Skutečná výše příjmů žalovaného ani jeho výdaje nevyplynuly z žádného důkazu. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě (výzva z , datum, , podací arch). Dále předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne , datum, Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalovanému částka 6 000 Kč (smlouva, tabulky umoření). Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaný vrátí jistinu spolu s úrokem ve výši 5 017 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 141 Kč a poplatkem za službu hotovostního inkasa ve výši 3 110 Kč v pravidelných 60týdenních splátkách po 184 Kč. Před uzavřením smlouvy tvrdil žalovaný svůj příjem ve výši , částka, (karta zákazníka). Skutečná výše příjmů žalovaného ani jeho výdaje nevyplynuly z žádného důkazu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě (výzva z , datum, , podací arch).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupníkem a žalobkyní. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc ta, aby ji učil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce sjednat i úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele zápůjčky nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvy o zápůjčce jako neplatné, neboť bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že předchůdkyně vycházela z informací od žalovaného a sdělila, že nemá k dispozici listiny prokazující tvrzení žalovaného ke svým příjmům. Výdaje žalovaného nezkoumala právní předchůdkyně žalobkyně vůbec. Soud tedy má za prokázané, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smluv, a tedy nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že žalovanému byla poskytnuta z první smlouvy částka 6 000 Kč. Na tento závazek žalovaný uhradil 7 500 Kč. Žalovanému bylo dále z druhé smlouvy poskytnuto 19 000 Kč. Na tento závazek žalovaný neuhradil nic. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil obě smlouvy o zápůjčce jako absolutně neplatné a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu dluhu bez dalších smluvních úroků a poplatků. S ohledem na novou judikaturu Krajského soudu v Brně (např