14 C 348/2020-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 920 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě společnost poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2 920 Kč převodem na bankovní účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Při uzavření smlouvy převedl žalovaný pro účely ověření svého účtu na účet [anonymizována dvě slova] částku 1 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s úrokem do [datum]. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, na dluh neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy postoupena [právnická osoba], následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 920 Kč s úrokem z prodlení. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Ve věci nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání, jak navrhovala žalobkyně (pro případ, že pro to budou splněny podmínky). Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena předložená smlouva o zápůjčce, když tato smlouva není žalovaným podepsaná a ani z dalších z předložených důkazů nevyplývá, že s ní žalovaný vyslovil souhlas. Na smlouvě se nenachází ani jméno žalovaného. Soud nemá za prokázané ani to, že [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 2 920 Kč převodem na jeho účet. Bylo sice doloženo výpisem z účtu, že [právnická osoba] dne [datum] zaslala částku 3 000 Kč na jiný bankovní účet s poznámkou, která odpovídá číslu předložené smlouvy, z ničeho však nevyplývá, že tento účet patřil žalovanému (v žádném dalším důkazu, ani v předložené smlouvě, není toto číslo účtu uvedeno). Pokud žalobkyně tvrdila, že účet byl ověřen zasláním platby 1 Kč žalovaným, tak ani to doloženo nebylo. Dále nebylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] dne [datum] a smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum]. V těchto smlouvách však jednotlivé pohledávky označeny nejsou, smlouvy odkazují na přílohy smluv, které předloženy nebyly. Dále bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve kterém se uvádí, že [právnická osoba] dne [datum] postoupila pohledávky ze smlouvy žalobkyni. Autorem textu má být [právnická osoba], oznámení však není nikým podepsané ani není uvedeno, kdo za společnost má toto oznámení činit. Uvedené kontaktní údaje jsou zjevně na jinou společnost (patrně vymáhací). Pochybnosti vzbuzuje i to, že skutečnosti uvedené v tomto oznámení neodpovídají skutečnosti ([právnická osoba] pohledávky postupovala [právnická osoba], nikoliv žalobkyni), a že k datu tohoto oznámení ještě druhá smlouva o postoupení na žalobkyni nebyla podepsána. Každopádně již jen vzhledem k absenci podpisu a neuvedení jednající osoby soud nemá za prokázané, že toto oznámení skutečně učinila [právnická osoba] Tedy ani tato listina postoupení žalobkyni neprokazuje. Zde soud pro úplnost uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání výše uvedených skutečností a o následcích neunesení důkazního břemene. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání (§ 118a odst. 3 občanského soudního řádu), neúčast žalobkyně na jednání tak jde k její tíži; není to důvodem pro odročení jednání. Stejně tak lze uvést, že dokazování se provádí na jednání (§ 122 odst. 1 občanského soudního řádu). Není povinností soudu, aby před jednáním přezkoumával důkazy a upozorňoval účastníka na chybějící důkazy, resp. na možnost neunesení důkazního břemene. Na základě výše uvedeného soudu nezbylo než konstatovat, že žaloba není důvodná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Jelikož nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, nelze mít za to, že žalovanému ze smlouvy vznikly vůči právnímu předchůdci žalobkyně jakékoliv povinnosti. Nebylo prokázáno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému uvedenou částku, proto nelze uvažovat ani o nároku z bezdůvodného obohacení (jako příp. poskytnutí peněžitého plnění bez právního důvodu) dle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nadto žalobkyně ani neprokázala, že je ve věci aktivně legitimována, tj. že je oprávněna domáhat se zaplacení žalované pohledávky. Nebylo prokázáno, že došlo k postoupení tvrzené pohledávky na [právnická osoba] a dále na žalobkyni dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. Proto soud žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.