33 C 195/2020-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacené půjčky, kterou poskytla žalované [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o půjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl půjčku [částka], kterou si žalovaná převzala v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], tvořenou jistinou [částka] a souhrnným poplatkem [částka] v 45 týdenních splátkách po [částka] s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši [částka]. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Výše nesplacené jistiny tak činí [částka] a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí [částka]. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši [částka] představuje úrok ve výši 20,11 % z částky [částka] ode dne vzniku práva na úhradu celé zbývající částky dluhu ([datum]) do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] představuje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky úvěru ([datum]) do data postoupení pohledávky ([datum]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky [právnická osoba], na žalobkyni. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku z prodlení v částce [částka]. 4. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku). 5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: 6. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši [částka] z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], tvořenou jistinou [částka] a souhrnným poplatkem [částka] v 45 týdenních splátkách po [částka] s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši [částka]. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. 7. Soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věc posuzoval podle zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). 8. Podle § 657 obč. zák., se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 11. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák., a to ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z této smlouvy byl věřitel (právní předchůdce žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalované) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku [částka]), čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalované) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu. Při půjčce byly účastníky ujednány úroky ve výši [částka] ve smlouvě označené jako souhrnné poplatky (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaná je v prodlení s uhrazením částky [částka] (§ 517 odst. 1 obč. zák.). V souvislosti s prodlením žalované vzniklo žalobkyni právo požadovat zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 524 odst. 1 obč. zák.). 12. Soud souhrnný poplatek posoudil dle obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, tedy jako úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.), neboť se jedná o jedinou„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků dle obč. zák. Naproti tomu zákon č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, obchodní zákoník, umožňoval sjednání kromě úroků též úplaty a to ještě za podmínky, že poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Je samozřejmostí, že úrok nepředstavuje čistý zisk věřitele, ale zároveň slouží k úhradě různých administrativních výdajů. Soud dospěl dále k závěru, že úrok byl sjednán fixní částkou ve výši [částka]. Žalobkyně nemůže proto požadovat úrok nad rámec sjednané souhrnné fixní částky. 13. Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku posoudil soud dle obsahu jako ujednání o úroku sjednaném fixní částkou, rozhodl o zamítnutí žaloby co do úroku ve výši 20,11 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku v částce [částka] (bod II. výroku). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na zaplacení souhrnného poplatku a jistiny s úrokem z prodlení tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v částce [částka] žalobě vyhověl (bod III. výroku). 14. Odměnu a náhrady advokáta za řízení před soudem prvního stupně soud určil podle § 14b odst. 1 a 5 a. t., neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – žalobkyně svůj nárok v této věci uplatnila návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje [částka]. Prakticky totožnými návrhy totiž žalobkyně u zdejšího soudu uplatnila nároky v dalších věcech (například ve věcech vedených pod spisovými značkami 33 C 206/2017, 33 C 203/2017 a 33 C 207/2017); a lze důvodně předpokládat, že stejně postupuje i u jiných okresních soudů. 15. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t. 16. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyni přiznána částka [částka]. Co do částky [částka] byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, když rozdíl v úspěchu obou účastníků byl nepatrný.