14 C 244/2021-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené dopravy a pobytu na záchytné stanici ve svém odštěpném závodě v [nemocnice], k nimž došlo dne 31. 7. 2019 a dne 17. 11. 2019. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 22. 12. 2021 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Ve vztahu k nároku na zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané a učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl hospitalizován v [nemocnice], [anonymizováno], v době od 30. 7. 2019 - 18: 41 hod. do 31. 7. 2019 - 6:00 hod., což mu bylo žalobkyní vyúčtováno částkou 3 000 Kč splatnou do 7 dnů od 31. 7. 2019. Žalovaný tento dluh uznal co do důvodu a výše. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně zajistila ve dnech 30. 7. 2019 až 31. 7. 2019 ošetření a pobyt žalovaného v záchytné stanici ve smyslu § 89b zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění od 1. 6. 2017 (dále jen„ zákona o specifických zdravotních službách“). Podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách hradí osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, náklady na poskytnutou službu. Žalovaný svou povinnost v sedmidenní lhůtě nesplnil a dne 8. 8. 2019 se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 3 000 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z této částky od 8. 8. 2019 do zaplacení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Ve vztahu k nároku na zaplacení částky 3 488 Kč s příslušenstvím soud naopak tvrzení žalobkyně za prokázaná nemá. Žalobkyní předložený doklad č. 00116114 není podepsán zástupcem žalobkyně ani žalovaným. Rovněž propouštěcí zpráva ze dne 16. 11. 2019 neobsahuje podpis ošetřujícího lékaře. Z těchto zcela nedostačujících důkazů tedy nelze tvrzení žalobkyně prokázat. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání, přestože již byla vyzývána písemně a mohla tak tušit, že by při jednání byla vyzvána, a zcela se tím vzdala práva být při jednání poučena o povinnosti doplnit tvrzení a důkazy podle § 118a o. s. ř. Soud tak ve vztahu k nároku na zaplacení částky 3 488 Kč s příslušenstvím pro nesplnění povinnosti žalobkyně tvrzený nárok řádně prokázat (srov. § 101 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.) žalobu v této části včetně požadovaného úroku z prodlení zamítl. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla v převážné části neúspěšná. Procesně úspěšnější žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť mu žádné ve zdejším řízení nevznikly.