22 C 328/2021-456 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20. 7. 2021, ve znění její změny navržené v podání ze dne 7. 9. 2021, která byla připuštěna usnesením ze dne 14. 9. 2021, ve znění jejích pozdějších upřesnění, na žalované domáhala ochrany před nerovným zacházením v pracovním poměru soudkyně, spočívajícím v jejím přeložení z civilního úseku na úsek správního soudnictví, a to jednak uložením povinnosti upustit od nerovného zacházení se žalobkyní spočívajícího v zastavení jejího nápadu jako členky senátu a jako samosoudkyni oddělení [anonymizováno] úseku občanskoprávního a jejím přeřazení jako soudkyně do oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno] úseku správního soudnictví, a dále uložením povinnosti žalované odstranit následky nerovného zacházení se žalobkyní tak, že prostřednictvím své předsedkyně vydá dodatek rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž bude žalobkyni plně obnoven nápad jako člence senátu i jako samosoudkyni v oddělení [anonymizováno] občanskoprávního úseku, a jímž bude vyřazena z oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno] úseku správního soudnictví. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že působí, resp. působila, jako soudkyně na civilním odvolacím úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem, její dosavadní kariéra byla bezproblémová, a je jednou ze služebně nejstarších a nejzkušenějších soudkyň, přičemž úroveň její odbornosti je známa také mezi jejími kolegy, a přesto žalovaná vydala dne 31. 8. 2021 dodatek k rozvrhu práce soudu, kterým byla žalobkyně s účinností od 1. 9. 2021 zařazena jako soudkyně do oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno] úseku správního soudnictví, a byl jí zastaven nápad v oddělení [anonymizováno] občanskoprávního úseku. Bylo tak žalovanou učiněno bez souhlasu žalobkyně a proti její jasně vyjádřené vůli, v rozporu s principem rovného zacházení s žalobkyní jako zaměstnancem žalované, přes nesouhlas kolegia předsedů senátů civilního úseku a soudcovské rady. Konkrétní jednání žalované spočívající v nerovném zacházení ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, spatřuje žalobkyně v tom, že jí byla zcela změněna náplň výkonu funkce z civilní na správní agendu, tedy že byla žalobkyně zařazena k výkonu práce, kterou zatím nevykonávala, ačkoliv bylo možné práci rozdělit mezi soudce, kteří jí vykonávali doposud, tedy správní soudce pobočky v Liberci, a dále v jednání, kterým byli vybrání k přeřazení na správní úsek dva soudci úseku občanskoprávního, když mohlo být zasaženo rovnoměrně tak, že by (všichni) civilní soudci byli zapojeni do výkonu správního soudnictví částečně. Dalším důvodem, pro který žalobkyně spatřuje v jednání žalované nerovné zacházení, je přeložení z úseku občanskoprávního na úsek správního soudnictví právě vybraných dvou soudců, včetně žalobkyně, když ti byli vybráni žalovanou zcela svévolně a bez uvedení transparentních a racionálních kritérií. Předsedkyně soudu sice prezentovala určitá kritéria, na základě kterých byli konkrétní dva soudci vybráni, a to konkrétně, že nepůjde o předsedy senátů, nebudou dotčeny specializované senáty, dále že bude výběr proveden dle odborné způsobilosti, a skutečnosti, že je konkrétní soudce samosoudcem, jakož i zohlednění názoru správního úseku, resp. místopředsedy správního úseku soudu, přičemž byl vytvořen neformální seznam soudců vybraných pro změnu agendy, nicméně tento seznam nebyl žalobkyni ani soudcovské radě nikdy poskytnut. Žalobkyně žalované uváděla, že je jednou z nejzkušenějších a nejdéle působících soudkyň, když však nebylo žalovanou bráno v úvahu hledisko seniority, a došlo tak ke znevýhodnění žalobkyně vůči podstatně služebně mladším soudcům, pro které by přeložení na jiný úsek neznamenalo takový zásah do kariérního vývoje, s čímž souhlasila také soudcovská rada. Žalovaná naopak zvolila kritéria, která jsou nepřezkoumatelná a nemístná, a žalovaná se jimi při výběru soudců nadto ani neřídila, a to především kritériem odbornosti, jelikož není zřejmé, z čeho dovodila, že je žalobkyně odborně vybavená k výkonu správního soudnictví, když tato se správním soudnictvím nemá s výjimkou jediné volební věci a jediné věci agendy pobytu cizinců žádnou zkušenost, a nadto nebyla vybrána soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení], která dříve působila jako soudkyně správního senátu napříč agendami. Druhý soudce, který byl k přeložení na správní úsek vybrán, Mgr. [příjmení], působil nad to v senátu se specializací na věci s mezinárodním prvkem a ani kritérium nezasažení do specializací tak nebylo dodrženo. Žalobkyně tak namítá, že s ní bylo zacházeno méně příznivě než s jinou skupinou soudců nacházejících se buď ve stejném postavení, nebo naopak v odlišném postavení, pro které by výkon správního soudnictví znamenal méně intenzivní zásah do pracovních podmínek, když je změna výkonu agendy z civilního na správní soudnictví významnou změnou v obsahu a způsobu práce soudce, a rozhodnutí o přeřazení na úsek správního soudnictví jí fakticky brání v kariérním postupu jako civilní soudkyně, když očekávala postup na funkci předsedkyně senátu a udržení prestiže plynoucí z její profesní zkušenosti v civilním soudnictví, o což přeřazením na úsek správního soudnictví přichází. Žalobkyně dále uvedla, že zásah žalované považuje za nezákonný i z hlediska veřejného práva, s ohledem na což pak citovala rozhodovací praxi soudu EU, a podala proto rovněž správní žalobu. 2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Uvedla, že všem dotčeným vysvětlila důvody, pro které přistoupila k rozhodnutí o převedení dvou soudců na úsek správního soudnictví, přičemž své rozhodnutí opírala o statistická data situace na okresních soudech v působnosti krajského soudu, a o podklady, ze kterých je zřejmé, že je nutné využití soudců krajského soudu – civilního úseku. Převedení soudců brala až jako poslední možnost, přičemž o nutnosti posílení správního úseku nebyla pochybnost ani v soudcovské radě a počet soudců v agendě C a Co byl nadměrný, proto s posílením správního úseku o dva soudce z občanskoprávního úseku souhlasila také soudcovská rada. Neshoda pak panovala ohledně výběru dvou soudců, kdy byl ze strany soudcovské rady navržen výběr losem, případně výběr po zohlednění délky výkonu funkce. Žalovaná přeložila všem dotčeným kritéria výběru soudců, přičemž o výběru konkrétních soudců bylo rozhodnuto předsedkyní žalované s ohledem na to, aby se nejednalo o nahodilý výběr losem. Žalovaná rovněž v rámci jednání civilního odvolacího úseku uvedla, že pokud se někdo z tohoto úseku přihlásí k přeložení na správní úsek, může své rozhodnutí změnit, což do dne rozhodnutí soudu nenastalo. Jako konkrétní důvod pro výběr žalobkyně uvedla, že ta byla členkou civilního senátu odvolacího úseku a rovněž samosoudkyní, a od roku 2020 je rovněž členkou volebního senátu na úseku správního soudnictví. Od roku 2021 se její působení na úseku správního soudnictví rozšířilo, kdy se stala členkou senátu rozhodujícího o pobytu cizinců na území ČR. K jednotlivým důvodům nerovného zacházení uvedeným v žalobě pak uvedla, že než přistoupila k převedení dvou soudců civilního odvolacího úseku na úsek správního soudnictví, využila ostatní dostupné nástroje, přičemž problematickou situaci na úseku správního soudnictví avizovala předem. Jedním z nástrojů pro řešení situace bylo vytvoření správních senátů obsazených civilními soudci, přičemž byly vytvořeny senáty 115 A a 116 A specializované na volební věci, věci místního a krajského referenda, kde jsou soudci z civilního odvolacího úseku bez nápadu, ale jsou členy správního senátu, a to již od září 2020, čímž došlo k posílení správního úseku v době obecních a krajských voleb. Změnou rozvrhu práce pak došlo od 1. 1. 2021 k přesunu části agendy správního soudnictví na libereckou pobočku. Od 1. 1. 2021 pak došlo rovněž k vytvoření senátů 108 A, 111 A, 112 A, 114 A, 117 A a 195 A, které jsou specializovány na věci pobytu cizinců na území ČR. K dalšímu rozšiřování převodu agendy správního úseku na soudce civilního úseku pak nedošlo, a to z hlediska toho, že by bylo obtížné udržení odborné způsobilosti. Správní úsek byl také posílen asistenty, jejichž počet se pohybuje mezi 3-5, a došlo k posílení stavu kmenových soudců na úseku správního soudnictví. K tvrzení žalobkyně, že měla žalovaná řešit situaci na úseku správního soudnictví tak, aby dopadala na civilní soudce rovnoměrně a méně tíživě na každého z nich žalovaná uvedla, že bylo přeložení dvou soudců z civilního úseku nutné k řešení nadměrného nápadu a nedodělků na úseku správního soudnictví při rovnoměrném rozložení zatížení jednotlivých úseků a soudců. Řešení, kterým byl byli rovnoměrně zapojeni všichni soudci odvolacího civilního úseku, bylo dle jejího názoru nesystémové a nesprávné, a to především z hlediska potřebné odbornosti soudců, kdy dochází cíleně ke specializacím soudců, nikoliv k rozdělování agend, což by vzhledem k nízkému počtu nápadu věcí na jednotlivé soudce vedlo k jejich nedostatečné potřebě sebevzdělávání. K tomu pak žalovaná uvedla, že vytvoření nových senátů, jak je nastíněn