30 C 488/2020-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 19.12.2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 8.401 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě zajišťovala pro žalovaného služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictví internetu, a to až do dne 31.7.2019, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu [anonymizována čtyři slova] žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení, tj. set-top box. Žalovaný jej však nevrátil, v důsledku čehož žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Téhož dne účastnící řízení uzavřeli též kupní smlouvu na zařízení [anonymizována dvě slova] za kupní cenu ve výši 3.500 Kč, na níž žalobkyně žalovanému poskytla podmíněnou slevu na kupní cenu ve výši 3.401 Kč, když bylo ujednáno, že nárok na tuto slevu zaniká, jestliže smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] bude ukončena před uplynutím doby 24 měsíců ode dne jejího uzavření. Jelikož smlouva byla ukončena dříve, žalovaný pozbyl nárok na slevu ve výši 3.401 Kč a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky 3.401 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván k úhradě dlužných částek, ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 8.401 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listin soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [anonymizována dvě slova], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky, a že smlouva byla ukončena dne 31.7.2019. V souvislosti s ukončením smlouvy žalovanému vznikla povinnost žalobkyni vrátit pronajaté koncové zařízení (set-top box), a to do deseti dnů ode dne ukončení smlouvy (čl. 4 obchodních podmínek). Žalovaný jej však nevrátil, v důsledku čehož žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. 5. Téhož dne účastnící řízení uzavřeli zároveň kupní smlouvu na zařízení [anonymizována tři slova]) za kupní cenu ve výši 3.500 Kč, na níž žalobkyně žalovanému poskytla podmíněnou slevu na kupní cenu ve výši 3.401 Kč, když ve smlouvě bylo v této souvislosti ujednáno, že nárok na tuto slevu zaniká, jestliže smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] bude ukončena před uplynutím doby 24 měsíců ode dne jejího uzavření. Jelikož smlouva byla tato ukončena dříve, a to dne 31.7.2019, žalovaný pozbyl nárok na slevu ve výši 3.401 Kč a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky 3.401 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván k úhradě dlužných částek, ničeho nezaplatil. 6. Lze tak uzavřít, že žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil částku v celkové výši 8.401 Kč. 7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla platně v písemné formě uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za současného užití § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), když nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně (§ 1751 NOZ). Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému koncové zařízení k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal po skončení smluvního vztahu do 10 dnů koncové zařízení vrátit žalobkyni. Povinnost vrátit koncové zařízení byla utvrzena smluvní pokutou dle § 2048 NOZ Smluvní vztah účastníků byl ukončen, pročež žalovaný byl povinen koncové zařízení vrátit žalobkyni. Žalovaný ovšem tuto povinnost porušil, když ničeho nevrátil, čímž žalobkyni vzniklo důvodné právo požadovat po žalovaném řádně ujednanou smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč. 8. Mezi účastníky řízení byla rovněž platně v písemné formě uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. NOZ, na jejímž základě žalobkyně (prodávající) odevzdala žalovanému (kupující) věc, která byla předmětem koupě, a umožnila mu k ní nabýt vlastnické právo, oproti čemuž se žalovaný zavázal věc převzít a zaplatit žalobkyni kupní cenu ve výši 3.500 Kč, s tím, žalobkyně žalovanému poskytla podmíněnou slevu na kupní cenu ve výši 3.401 Kč, když v kupní smlouvě bylo v této souvislosti ujednáno, že nárok na tuto slevu zaniká, jestliže smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] bude ukončena před uplynutím doby 24 měsíců ode dne jejího uzavření. Jelikož smlouva byla tato ukončena dříve, a to dne 31.7.2019, žalovaný pozbyl nárok na podmíněně poskytnutou slevu na kupní cenu ve výši 3.401 Kč a žalobkyni proto vzniklo důvodné právo na zaplacení zbývající části dosud nezaplacené kupní ceny ve výši 3.401 Kč (§ 2079 odst. 1 NOZ). 9. Žalovaný byl vyzván, aby částku 8.401 Kč zaplatil nejpozději do 14.11.2020, což ovšem neučinil. Žalovaný se proto následující den, tj. dne 15.11.2020, ocitl v prodlení dle § 1968 NOZ. Žalobkyni od toho data vzniklo důvodné právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). 10. S ohledem na shora uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6.626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.401 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 1.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč. 12. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.