33 C 129/2020-174 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dopisem žalovaného ze dne [datum] je neplatná. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zpočátku jako [profese] [anonymizována čtyři slova], později jako [profese] [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] došlo při služební cestě žalobkyně k dopravní nehodě, při které došlo ke střetu služebního vozidla s jiným vozidlem. Jelikož se jednalo pouze o mírný střet a žalobkyně zprvu nepociťovala žádné obtíže, v den dopravní nehody pracovní úraz nehlásila. Následující den se však obtíže stupňovaly, a tak žalobkyně oznámila žalovanému pracovní úraz. Žalovaný odmítl uznat úraz za pracovní. Dne [datum] pak žalobkyně obdržela výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce, přičemž výpověď byla odůvodněna organizační změnou spočívající ve zrušení pracovního místa [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [stát. instituce] za účelem zvýšení efektivity práce. Žalobkyně sdělila žalovanému přípisem ze dne [datum], že s výpovědí nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání. Žalobkyně proti výpovědi namítá zejména následující skutečnosti: 1) výpověď jí byla dána účelově, neboť byla pro zaměstnavatele nepohodlná z důvodu sporu o pracovní úraz, 2) žalobkyně nebyla nadbytečná a 3) došlo k diskriminaci žalobkyně na základě jejího zdravotního postižení. K bodu 1) žalobkyně uvedla, že od pracovnímu úrazu se vztahy mezi účastníky průběžně zhoršovaly. Žalobkyně požadovala, aby byl úraz uznán jako pracovní, žalovaný k tomu však nebyl svolný. Přes několik žádostí jí neposkytli kopii záznamu o sepsání pracovního úrazu, včetně dalších materiálů, týkajících se služební cesty a dopravní nehody. Účelovost organizační změny je zřejmá mimo jiné i z toho, že žalovaná nebyla zařazena na jiné vhodné místo (např. na [anonymizována dvě slova]), byť v minulosti na tomto oddělení pracovala. K bodu 2) žalobkyně uvedla, že pro žalovaného nebyla nadbytečná. Žalobkyně pracovala na [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [stát. instituce], přičemž náplní její práce bylo provádění [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Před zařazením na [anonymizována dvě slova] pak pracovala na jiných pozicích, a to na úseku [anonymizována dvě slova] a poté na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to nejen na [stát. instituce], ale dříve také na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Má zkušenosti nejen z [anonymizováno] oblasti, ale i z oblasti [anonymizována dvě slova]. Ostatně například od [datum] byla dočasně převedena z oddělení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] Lze též upozornit na to, že pro práci na oddělení [anonymizováno] je požadována vysokoškolská kvalifikace, kterou žalobkyně měla, přitom celá řada stávajících pracovníků na tomto oddělení si kvalifikaci teprve doplňuje. Rozhodnutím [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum] bylo zrušeno 1 pracovní místo referenta [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Naopak bylo vytvořeno mimo jiné oddělení [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] o počtu 7 tabulkových míst a byl zvýšen počet zaměstnanců na odboru [anonymizována dvě slova] o 1 místo, přičemž na toto místo měla žalobkyně perfektní kvalifikaci. Žalobkyně ve skutečnosti nebyla nadbytečná, když mohla být přesunuta na některou z výše uvedených pozic. Žalovaného defakto diagnóza žalobkyně nezajímala. Od rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Navas se uplatňuje sociální model zdravotního postižení, který klade důraz na vnější projevy zdravotního postižení a omezení možnosti vykonávat různé činnosti v zaměstnání. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti déle než rok, což je jediná podstatná informace pro závěr, že žalobkyně je osobou se zdravotním postižením. Pokud se týká obrany žalovaného, že žalobkyně nehlásila pracovní úraz ve dni, kdy došlo k nehodě, tak k tomu uvádí, že se jednalo o tzv. opěrkový syndrom. Toto zdravotní omezení se projevuje s odstupem několika dnů až týdnů po nehodě a žalobkyně tak logicky pracovní úraz nemohla nahlásit dřív. Klíčové je existence zdravotního postižení jakožto diskriminačního znaku. Na základě zjištění diskriminačního znaku dochází k přesunu důkazního břemene na žalovaného ohledně důvodů výpovědi, respektive k prokázání výpovědi z nediskriminačního důvodu. 2. Žalovaný v obraně uvedl, že tvrzená diskriminace je ryze spekulativní a bez reálného základu. Ustanovení §133a o. s. ř. upravuje přenesení důkazního břemene na žalovaného, nicméně je povinností žalobce tvrdit a prokazovat naplnění diskriminačního zacházení. Toto ustanovení vychází z § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb. Diskriminaci žalobkyně spatřuje v tom, že na oddělení [anonymizováno] pracovali celkem 4 zaměstnanci a pouze žalobkyně z těchto zaměstnanců disponovala vysokoškolským titulem. Dále se žalobkyně domnívá, že žalovaný postupoval v rozporu se zásadou rovného zacházení z důvodu, že žalobkyně měla údajně utrpět pracovní úraz na služební cestě. Z důvodu tvrzeného pracovního úrazu pak údajně měla zvýšenou nemocnost. Zákoník práce nestanoví kritéria pro výběr nadbytečného zaměstnance. Co se týče pracovní neschopnosti žalobkyně, tak žalovanému není známo, z jakého důvodu byla žalobkyně v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Méně příznivé zacházení žalobkyně měla spatřovat i v tom, že nebyla zařazena do [anonymizována tři slova] jakožto osoba s vysokoškolským vzděláním, ale tato pozice byla přidělena zaměstnanci se středoškolským vzděláním. Není dán diskriminační důvod a žalobkyně nebyla zvolena jako nadbytečná z diskriminačního důvodu. Organizační změna byla přijata již [datum] s účinností ke dni [datum]. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti, nemusel žalovaný přistoupit k realizaci organizační změny okamžitě, ale mohl k této změně přistoupit, až po ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně. Žalovanému nebylo zřejmé, kdy se žalobkyně vrátí do zaměstnání, nemohl proto být motivován diskriminačním důvodem při organizačních změnách. Žalobkyně je v současnosti v invalidním důchodu [anonymizováno] stupně. S ohledem na dlouhodobou nepřítomnost žalobkyně v zaměstnání, by si žalobkyně musela obnovit znalosti právních norem a znovu se seznamovat se svou pracovní náplní. Ostatní zaměstnanci naproti tomu byly celou dobu ve výkonu práce a měli tak detailní znalost o pracovní náplni a chodu oddělení. Důvody pro volbu žalobkyně jako nadbytečné, tak byly objektivní. K argumentaci, že se mohlo žalobkyni nabídnout jiné místo, uvádí, že organizační změna nabyla účinnosti dne [datum], tedy ke dni nástupu žalobkyně do práce již toto místo bylo obsazeno. Navíc zákoník práce neupravuje nabídkovou povinnost vůči nadbytečnému zaměstnanci. Dále uvádí, že žalobkyně má s ohledem na svou invaliditu sníženou pracovní schopnost o [anonymizována dvě slova]. Je tak otázka, zda by v současnosti mohla pozici u žalovaného efektivně vykonávat. O této skutečnosti, tedy invaliditě žalobkyně se žalovaný dozvěděl teprve v [měsíc] [rok]. Pokud žalobkyně tvrdila, že je obětí diskriminace, tak neunesla důkazní břemeno ohledně prokázání nerovného zacházení. Judikatura Ústavního soudu ohledně sdíleného důkazního břemene konstantně uvádí, že žalobce je povinen tvrzení ohledně nerovného zacházení nejen tvrdit, ale i prokázat. Žalobkyně toto důkazní břemeno neunesla. Žalobkyně po celou dobu své pracovní neschopnosti ani dosud žalovanému nesdělila, z jakého důvodu byla v pracovní neschopnosti. Žalovaný tak nemá konkrétní údaje o zdravotním stavu žalobkyně. Pokud by však došlo k přenesení důkazního břemene na žalovaného, tak uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že důvodem výpovědi nebyl zdravotní stav žalobkyně, naopak důvodem byly průměrné pracovní výkony ze strany žalobkyně. Žalovaný uvádí, že dále bylo důvodem volby žalobkyně jako nadbytečné také to, že dosahovala nejhorších pracovních výsledků, což lze doložit skutečností, že žalobkyni bylo přiznáno nejnižší osobní ohodnocení ze všech [anonymizováno] na oddělení [anonymizováno]. A dále uvádí, že skutečnost, že se nejednalo o účelovou změnu, rovněž dokládá skutečnost, že skladba zaměstnanců na oddělení [anonymizováno] nedoznala změny, když nadále pracuje jedna [anonymizováno] a tři [anonymizováno]. 3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 4. Žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici [anonymizováno 5 slov], později jako [anonymizována tři slova] (shodná tvrzení účastníků, pracovní smlouva ze dne [datum], dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a přípis ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [rok]). 5. Dne [datum] došlo při služební cestě žalobkyně k dopravní nehodě. Žalobkyně nahlásila žalované dne [datum] pracovní úraz, který měla utrpět předchozího dne na služební cestě. Žal