33 C 309/2021-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 770 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na základě které byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 15 000 Kč. Za poskytnutí zápůjčky byla sjednána částka 12 270 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 970 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplnil, když uhradil pouze 1 500 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče. Žalobkyně provedla kontrolu databáze neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR, předložených dokumentů vyplněných v Evidenční kartě klienta, rodného čísla a občanského průkazu žalované v systému [právnická osoba], databáze Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, platební historie žalovaného u žalobkyně, aktuální finanční situace žalovaného dle poskytnutých podkladů žalovaného zaznamenaných v Evidenční kartě klienta a příslušné lokality bydliště žalovaného na základě informací z praxe. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč, což představovalo částku 22 270 Kč, tvořenou jistinou 15 000 Kč a souhrnným poplatkem 12 270 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. 3. Z informace o smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 1 500 Kč. 4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 25 770 Kč do 14 dní od doručení výzvy k plnění. 5. Z evidenční karty klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v evidenční kartě klienta uvedl měsíční příjem ve výši 19 643 Kč a měsíční výdaje v souhrnné výši 11 530 Kč. Použitelný příjem tak představoval částku 8 113 Kč. 6. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného byl v [měsíc] [rok] ve výši - 0,99 Kč. 7. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného byl v [měsíc] [rok] ve výši - 51,33 Kč. 8. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného byl v [měsíc] [rok] ve výši - 24,43 Kč. 9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 10. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč, což představovalo částku 22 270 Kč, tvořenou jistinou 15 000 Kč a souhrnným poplatkem 12 270 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 25 770 Kč do 14 dní od doručení výzvy k plnění. V evidenční kartě klienta ze dne [datum] žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 19 643 Kč a měsíční výdaje v souhrnné výši 11 530 Kč. Použitelný příjem tak představoval částku 8 113 Kč. Konečný zůstatek na běžném účtu žalované v období od [datum] do [datum] byl v záporných číslech. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Podle § 1959 písm. e) o. z.„ ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do deseti dnů. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Žalobkyně nepostupovala v souladu s požadavkem náležité péče při vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalovaný v žádosti o úvěr uváděl příjem ve výši 19 643 Kč měsíčně. Žalovaný od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] nebyl schopen hradit své pravidelné výdaje, když konečné zůstatky na běžném účtu žalovaného byly v záporných číslech. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru mezi účastníky jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení, konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 580 odst. 1, 588 a 2991 odst. 1, 2 o. z.). 22. Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.) a soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 13 500 Kč (původní jistina ve výši 15 000 Kč po uhrazení 1 500 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 12 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 770 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 270 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 13 500 Kč od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Splatnost dluhu dle žaloby jakožto kvalifikované výzvy k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) nastala dle § 1959 písm. e) o. z. po uplynutí 5 dnů od doručení žaloby ([datum]). Žalovaný se nezaplacením dluhu do splatnosti ocitl v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dle výzvy ža