34 C 376/2021-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 420 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel [právnická osoba] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] ve znění ze dne [datum], na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr s příslušenstvím, celkem tedy 24 532 Kč, vrátit původnímu věřiteli do [datum]. Uvedenou částku žalovaný v plné výši nevrátil. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou si účastníci ujednali, že žalovaný uhradí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 4 532 Kč, smluvní pokuty 8 340 Kč za období od [datum] (den po splatnosti) do [datum] a nákladů za upomínání ve výši 100 Kč 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač soudem byl vyzván. 3. Soud nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru [číslo] soud nezjistil žádné významné skutečnosti pro toto řízení, neboť na listině není připojen podpis zástupce společnosti [právnická osoba] ani žalovaného. 5. Z výpisů z účtu soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu společnosti odepsána částka 3 000 Kč, dne [datum] částka 17 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného ([bankovní účet]). 6. [právnická osoba] vyzval žalovaného upomínkou ze dne [datum] a ze dne [datum] k uhrazení dluhu. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 8. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] žalovanému oznámila, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka ve výši 32 972 Kč. 9. Předžalobní upomínkou právního zástupce ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení částky 32 972 Kč do [datum]. Odeslání písemnosti dokládá poštovní podací arch ze dne [datum]. 10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel [právnická osoba] poukázal žalovanému na jeho bankovní účet dne [datum] částku 3 000 Kč, dne [datum] částku 17 000 Kč. Žalovaný uvedenou částku původnímu věřiteli nevrátil. Mezi původním věřitel jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně v posuzované věci neprokázala, že původní věřitel s žalovaným uzavřel Smlouvu o úvěru, neboť nepředložila smlouvu či listinu opatřenou podpisem žalovaného. Smlouva o úvěru sice může být uzavřena formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. 11. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále je „o. z.“ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 věta první o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.), čímž se na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je povinen vydat to, co dostal, o co se tedy na jeho úkor obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovaný od původního věřitele obdržel částku 20 000 Kč, kterou nevrátil. Žalovaný je tedy povinen uhradit 20 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl.o. z. 17. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena nebyla, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od [datum] ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že ke dni [datum] činila repo sazba 0,5 %, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně nikoliv ve výši 10 % jak požadovala žalobkyně. 18. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky 20 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] vyhověl a ve zbytku zákonného úroku z prodlení žalobu zamítl. 19. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, nemohla po žalovaném požadovat úrok z úvěru, smluvní pokutu či účelně vynaložené náklady, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, která by ujednání o úroku, smluvní pokutě či účelně vynaložených nákladech obsahovala. Soud proto žalobu co do částky 4 632 Kč a částky 8 320 Kč zamítl. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 207 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše 2 589 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalované v rozsahu 46 % při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 137 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 420 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 21. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst.1a 3a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (např. ve věcech zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], [spisová značka]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. 22. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude