34 C 382/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalované byla poskytnuta zdravotní péče nehrazená ze zdravotního pojištění – použití [anonymizována tři slova], za což žalobkyně vystavila dne [datum] doklad [číslo] na částku 900 Kč se splatností [datum]. Za návštěvu lékaře poskytujícího ambulantní péči byly žalované vystaveny dne [datum] a dne [datum] doklady za regulační poplatky v celkové výši 180 Kč. Žalovaná částky i přes výzvu neuhradila 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač soudem byla vyzvána. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listin soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalované zdravotní službu nehrazenou ze zdravotního pojištění – použití [anonymizována tři slova]. Žalobkyně vystavila žalované doklad [číslo] na částku 900 Kč se splatností [datum]. Ve dnech [datum] a [datum] žalovaná využila lékařské pohotovostní služby žalobkyně, za což byla povinna uhradit žalobkyni regulační poplatek ve výši 90 Kč, celkem 180 Kč. Žalovaná částky neuhradila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako občanskoprávní vztah dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a podle ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném pojištění“). Žalobkyně poskytla žalované službu spočívající v podání [anonymizována tři slova], která jí nebyla hrazena ze zdravotního pojištění, neboť dle § 15 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění ve spojení se seznamem léčiv nehrazených ze zdravotního pojištění, použití [anonymizováno] není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Tím, že žalovaná nebyla zdravotně pojištěnou, došlo na její straně k bezdůvodnému obohacení ve výši ceny poskytnutých zdravotních služeb dle zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 2991 a násl. o. z.). Ochuzenou (žalobkyní) byla bez právního důvodu poskytnuta služba obohacené (žalované). Obohacená (žalovaná) je tak povinna vydat to, oč se obohatila. K vydání toho, oč se obohatila, byla žalovaná vyzvána (§ 1958 o. z.) dokladem ze dne [datum]. Žalovaná za službu nezaplatila ve stanovené lhůtě, tudíž se následující den po splatnosti ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.) a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 6. Dále žalovaná využila lékařské pohotovostní služby žalobkyně ve dnech [datum] a [datum], za což je dle § 12 písm. m) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2017 povinna jako pojištěnec hradit poskytovateli zdravotní péče a služeb regulační poplatky dle § 16a. Dle § 16a odst. 1 zákona o veřejném pojištění je pojištěnec povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství. Nárok žalobkyně na zaplacení regulačních poplatků ve výši 90 Kč plyne z § 12 písm. m) ve spojení s § 16a odst. 1 zákona o veřejném pojištění. Žalovaná za službu nezaplatila ve stanovené lhůtě, tudíž se následující den po splatnosti ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.) a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (např. sp.zn. zdejšího soudu [spisová značka]). 8. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.