34 C 448/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 837 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytl částku 6 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 6 000 Kč spolu s částkou 4 617 Kč, která se skládá z úroku ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou 29% p.a., poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 2 410 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 1 408 Kč. Zápůjčku spolu s částkou 4 617 Kč byl žalovaný povinen uhradit ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum] Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum]. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina 4 595,35 Kč a poplatek 3 241,65 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k této výzvě k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému částku 6 000 Kč, kterou si žalovaný téhož dne převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 617 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 6 000 Kč, úrokem 799 Kč, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 2 410 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 1 408 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč. V obchodních podmínkách, na kterých není připojen podpis žalovaného, je uvedeno, že byla-li sjednána úhrada celkové dlužné částky v 45 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 29,% p.a., přičemž výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celu dobu sjednanou dobu trvání smlouvy. Smlouva se uzavírá na dobu určitou, bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 NOZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 1968 věta první NOZ je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. 8. Podle § 1970 odst. 1 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 1879 NOZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o zápůjčce podle § 2390 NOZ. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o zápůjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal, svědčí pro závěr, že předmět zápůjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzal, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smluv o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 NOZ platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Úroky jsou odměnou za poskytnutí, užívání jistiny půjčky, přičemž úroky lze dohodnou i pevnou částkou. Soud seznal, že sjednaný úrok ve výši 799 Kč je přiměřený a není v rozporu s dobrými mravy. Soud přiznal žalobkyni i administrativní poplatek i poplatek za vedení účtu, neboť se jedná o položky, které byly mezi účastníky smluvně sjednány. 11. Tím, že žalovaný nevrátil peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitla se v prodlení (§ 1968 NOZ). Žalobkyni tak byl dle § 1970 NOZ přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých splátek. 12. Soud nepřiznal žalobkyni výpůjční úrokovou sazbu ve výši 29%. Vzhledem k tomu, že dohodnutý úrok byl sjednán pevnou částkou po dobu trvání smlouvy, žalobkyně nemůže požadovat úrok nad rámec sjednané fixní částky, a to za situace kdy tento úrok požadovaný po splatnosti zápůjčky není obsahem smlouvy, ale je ujednáním obsaženým v obchodních podmínkách, které nejsou smluvními stranami podepsány. Proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby co do tohoto úroku (výrok II). 13. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 NOZ. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 863 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše 1 489 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 837 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč. 15. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.