70 C 176/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně se žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží z titulu smlouvy o přepravě osob, neboť dne 15. 1. 2021 v 12:05 hodin cestoval linkou [anonymizováno], provozovanou žalobkyní, a žalovaný se ani v jednom z uvedených případů na výzvu neprokázal pověřenému přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Protože žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, vznikla mu kromě povinnosti uhradit základní jízdné ve výši 24 Kč i povinnost uhradit přirážku k jízdnému, a to ve výši 1 500 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud nic neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný dne 15. 1. 2021 v 12:05 hodin cestoval linkou [anonymizováno], provozovanou žalobkyní, a při kontrole jízdenek se na výzvu dopravním podnikem pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Výše základního jízdného činila 24 Kč. Podle smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v dopravních prostředcích [anonymizována tři slova], resp. prostředcích provozovaných [anonymizována tři slova] [anonymizováno], platných ve znění rozhodném ke dni jízdy bez platného jízdního dokladu je cestující za jízdu bez platného jízdního dokladu povinen dopravci zaplatit rovněž přirážku k jízdnému, a to v tomto případě ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaný tím, že nastoupil do vozidla městské hromadné dopravy, uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě osob, na základě níž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné (§ 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen„ OZ“, § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu). Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. je cestující povinen se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění (tj. po dobu jízdy ve vozidle) prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaný, který využil prostředků hromadné dopravy, nedoložil, že zaplatil řádně jízdné, a vznikla mu tak podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. c) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., zákon o drahách, a podle § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, povinnost uhradit žalobkyni kromě základního jízdného i přirážku, a to ve výši dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně jakožto dopravce (§ 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné spolu s přirážkou ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 OZ), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 OZ), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu důvodnou a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pro úplnost soud uvádí, že nezletilému bylo v době jízdy bez platného jízdního dokladu téměř 17 let (do jeho sedmnáctých narozenin zbýval přibližně měsíc); dle názoru soudu se jedná již o věk, kdy nezletilý byl způsobilý k uzavření smlouvy o přepravě v městské hromadné dopravě, neboť se svojí povahou jedná o právní jednání přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku (§ 31 OZ). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).