70 C 305/2020-104 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 26 442 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] spolu žalobkyně, a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 28 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr a úrok za poskytnutí úvěru splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 934 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, tak žalobkyně uvedla, že tuto prověřila na základě dokladů a informací získaných o žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a zdrojů jako doklady o příjmech, prohlášení žalované apod. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě uvedeného žalobkyně dospěla k závěru, že volné zdroje žalované ke splácení jsou dostatečné. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř., a řízení v rozsahu uvedeném ve výroku I. zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že se domnívala, že poté, co přestala úvěr splácet, bude kontaktována žalobkyní, ale nestalo se tak. Žalobkyně kontaktovala žalovanou až nyní s tím, že stále ještě dluží, proto souhlasila se splátkami. 4. Z výpisu z běžného účtu č. 2016 soud zjistil, že tento účet č. [bankovní účet] byl veden ve prospěch žalované u [právnická osoba]. Počáteční zůstatek na účtu byl - 290,38 Kč a konečný zůstatek na účtu byl - 446,53 Kč, přičemž z výpisu je zřejmý i úrok za nepovolený debet ve výši 7,15 Kč. 5. Z oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud zjistil, že výše důchodu přiznaného žalované dne [datum] činila částku ve výši 8 270 Kč. 6. Z dokladu o výplatě důchodu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byl žalované vyplacen důchod ve výši 8 270 Kč. 7. Z výpisu z databáze SOLUS ze dne [datum] soud zjistil, že tento neobsahuje žádné údaje o žalované. 8. Z výpis z NRKI ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo uděleno skóre 16, tedy dle legendy„ klientova smlouva je hodnocena jako špatná“. 9. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že obsahuje předsmluvní údaje o uzavírané smlouvě o úvěru [číslo]. 10. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] zaslána na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 28 000 Kč. 11. Z hodnocení klienta (č. l. 18) soud zjistil, že tento obsahuje údaje o žalované. Pravidelný měsíční příjem žalované je uveden ve výši 8 270 Kč, jako celková výše výdajů žalované je uvedena částka 6 300 Kč. Jako volné zdroje byla vyhodnocena částka 1 970 Kč. Jako doklad o výši příjmu žalovaná měla doložit důchodový výměr a výpis z bankovního účtu. Žalovaná dále uvedla, že je vdaná a bydlení má vlastní. 12. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 28 000 Kč. Žalovaná se částku 28 000 Kč spolu s úrokem ve výši 114,92 % p. a. zavázala poskytovateli úvěru vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 1 934 Kč. 13. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovanou a jeho předmětem byl odklad splátek. 14. Z čestného prohlášení (č. l. 34) soud zjistil, že žalovaná čestně prohlásila, že dodatek ke smlouvě o úvěru podepsala vlastní rukou. 15. Z předžalobní výzva, vč. podacího archu soud zjistil, že jí žalobkyně dne [datum], resp. [datum], vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu. 16. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh u žalobkyně uhradila celkem částku ve výši 30 170 Kč. 17. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 28 000 Kč, který se žalovaná spolu s obchodním úrokem zavázala splatit v 48 měsíčních splátkách po 1 934 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku v celkové výši 30 170 Kč. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu. 18. Důkazní návrh žalobkyně: prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího ze dne [datum], smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru (č. l. 15 a násl.), oznámení o schválení úvěru (č. l. 21), splátkový kalendář, vč. doručenky (č. l. 22-23), výzva k zaplacení ze dne [datum] (č. l. 24), upravený splátkový kalendář (č. l. 25), upravený splátkový kalendář (č. l. 26), předsmluvní formulář (č. l. 27-30), oznámení ze dne [datum] (č. l. 35), úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (č. l. 36), vyjádření znalce ze dne [datum] (č. l. 37-41), informace o úrokových sazbách (č. l. 88-89), přípis ČNB ze dne [datum] (č. l. 90), přípis ze dne [datum] (č. l. 91) a přípis ze dne [datum] (č. l. 92) soud pro nadbytečnost zamítl. 19. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ z. s. ú.“). 20. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 25. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 26. Ust. § 9 odst. 1 ZSÚ je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Evropského soudního dvora (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Evropského soudního dvora a ve shodě s ním dospívá k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet. 27. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. V daném případě žalobkyně prokazatelně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z doložené výše důchodu, informací poskytnutých žalovanou a předloženého výpisu z účtu a lustrací v databázích klientských informací. Z dokladu o výši důchodu žalované jasně vyplývá, že výše důchodu byla ve výši 8 270 Kč. Z předloženého výpisu z účtu žalované pak vyplývá, že počáteční i konečný zůstatek na účtu žalované byl z