75 C 437/2020-111 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] v [údaj o čase] hod. ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhal proti žalované zaplacení částky 70 327 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náklady na zpracování odborného posudku ve výši 9 000 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnil tím, že jde o dosud neuhrazenou část náhrady škody způsobené mu vydrou říční v období od [datum] do [datum] na rybách v retenčních nádržích [ulice] I až III ve smyslu zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (dále jen„ zákon o poskytování náhrad“), jež byla vyčíslena odborným posudkem RNDr. [jméno] [příjmení], CSc. (dále též jen„ znalec“) ze dne [datum] na částku 126 849 Kč. Žalovaná uznala pouze částku 56 522 Kč a zbylou částku, která je předmětem tohoto řízení, zpochybnila. 3. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že celou spornou částku ve výši 70 327 Kč žalobci uhradila dne [datum]. Neuhradila však úrok z prodlení, když apelovala na žalobce, aby jej v rámci smírného řešení nepožadoval s ohledem na skutečnost, že mu škoda nevznikla žádným protiprávním jednáním žalované, ale jde o náhradu ve veřejném zájmu. Přihlédnout lze také k velkému administrativnímu vytížení žalované. Nesouhlasila ani s náklady na zpracování odborného posudku, jelikož tento je povinnou zákonnou přílohou žádosti o náhradu škody dle § 7 odst. 4 zákona o poskytování náhrad. Nejedná se tudíž o náklad vzniklý žalobci se soudním řízením. Zároveň měla žalovaná za to, že by žalobci neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, jelikož jí zaslal výzvu k plnění dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) až dne [datum], tedy v den podání žaloby. Žalobce tak nedodržel odstup sedmi dnů mezi touto výzvou a podáním žaloby, čímž žalované nedal prostor na jeho výzvu před podáním žaloby reagovat. 4. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu v rozsahu žalobní jistiny zpět, neboť žalovaná dne [datum] uhradila žalobci částku ve výši 70 327 Kč. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], proto bylo řízení o zaplacení částky ve výši 70 327 Kč zastaveno. 5. Předmětem řízení tak zůstalo příslušenství již uhrazené pohledávky spočívající v nákladech na odborný posudek ve výši 9 000 Kč a zákonném úroku z prodlení z částky 70 327 Kč od [datum] do [datum]. 6. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobce svůj souhlas výslovně uvedl v podání ze dne [datum] a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala v podání ze dne [datum]. Soud tedy postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 7. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobce podal u žalované dne [datum] žádost o náhradu škody na rybách, způsobené chráněným živočichem – vydrou říční (žádost o náhradu škody, dodejka datové zprávy). Tuto žádost doplnil o všechny zákonné náležitosti a přílohy dne [datum], kdy také předložil žalované odborný posudek s vyčíslením škody a fakturu za tento posudek, kterou žádal proplatit (doplnění žádosti dle výzvy, dodejka datové zprávy, odborný posudek). Vypracování odborného posudku RNDr. [jméno] [příjmení], CSc. proběhlo za smluvní cenu ve výši 9 000 Kč, kterou žalobce uhradil dne [datum] (faktura [číslo] výpis z běžného účtu). Žalovaná sdělila přípisem podepsaným dne [datum], že žalobci uhradí toliko 56 522 Kč, aniž by jakkoliv specifikovala, proč neuznává zbytek jeho nároku (přípis žalované č. j. [spisová značka]). Na to reagoval žalobce předžalobní výzvou, ve které vyzval žalovanou k uhrazení plné částky dle odborného posudku (předžalobní výzva datovaná [datum]). Tuto však žalované doručil až dne [datum] v [údaj o čase] hod. (dodejky datových zpráv). Na předžalobní výzvu reagovala žalovaná, která věc konzultovala s [stát. instituce], od něhož již dne [datum] obdržela kladné stanovisko k vyplacení plné částky náhrady škody, pročež dne [datum] požádala o poskytnutí finančních prostředků na vyplacení této částky (dopis žalované s č. j. [spisová značka], v dopise je uvedeno datum [datum], dle kontextu se zjevně jedná o písařskou chybu). Dne [datum] byl žalovanou zadán pokyn k plnění veřejných prostředků na částku 126 849 Kč (pokyn k plnění veřejných prostředků), které byly žalobci odeslány dne [datum] (potvrzení o odeslané platbě). Téhož dne byla žalované soudem zaslána žaloba (dodejka datové zprávy). 8. Z dalších předložených listinných důkazů soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci žádné relevantní skutečnosti. 9. Dle § 7 odst. 4 zákona o poskytování náhrad k prokázání výše škody ve smyslu tohoto zákona lze použít též odborné posudky, popřípadě znalecké posudky. Výše škody na rybách způsobená vydrou říční nebo kormoránem velkým se prokazuje vždy odborným posudkem, popřípadě znaleckým posudkem. 10. Dle § 10 odst. 3 zákona o poskytování náhrad jestliže příslušný orgán zjistí, že škodu způsobil vybraný živočich nebo kormorán velký, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nejsou-li pochybnosti o vzniku škody poškozenému a o výši jím požadované náhrady škody, zaplatí příslušný orgán náhradu škody poškozenému nejpozději do 4 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody obdržel, a to způsobem, který poškozený ve své žádosti navrhl. Není-li škoda nebo její výše prokázána, příslušný orgán náhradu škody nezaplatí. 11. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Dle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 13. Dle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 14. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení 351/2013“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Soud se nejprve zabýval posouzením povahy obou nároků, jež po omezení žaloby zůstaly předmětem řízení, a u obou dospěl k závěru, že se jedná o příslušenství již uhrazené pohledávky žalobce ve smyslu § 513 o.z. 18. Poněvadž žalovaná uhradila žalobcem požadovanou částku v celkové výši 126 849 Kč, tedy včetně žalobou požadované části náhrady škody způsobené žalobci chráněným živočichem ve výši 70 327 Kč, platí v souladu s § 2053 a 2054 o.z., že svůj dluh uznala. Soud v této souvislosti konstatuje, že uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká závazek nový. Uznání dluhu je totiž preventivním nástrojem, který vede k posílení postavení věřitele v případném budoucím sporu, neboť vytváří vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době jeho uznání existoval a trval. Hmotněprávní domněnka zakotvená v § 2053 o.z. má pak vazbu na procesní ustanovení § 133 o.s.ř., podle něhož platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, dokud není dokázán opak. V důsledku uznání dluhu tak žalobci svědčí vyvratitelná právní domněnka existence sporného dluhu, která dokud nebude vyvrácena, musí být soudem považována za prokázanou. Žalovaná pak ostatně oprávněnost žalobcova nároku na náhradu škody způsobené mu vydrou říční nijak nezpochybňovala. Poněvadž tedy žalovaná uhrazením dlužné jistiny uznala sporný dluh na náhradě škody způsobené žalobci vydrou říční, dopadá oprávněnost žaloby rovněž na příslušenství sporné pohledávky. 19. Pokud jde o náklady na vypracování odborného posudku ve výši 9 000 Kč, žalobce byl tyto náklady nucen vynaložit za účelem vyčíslení výše svého nároku, přičemž tato povinnost mu byla uložena přímo zákonem o poskytování náhrad (srov. § 7 odst. 4 zákona o poskytování náhrad). Soud souhlasí s žalovanou, že se v případě nákladů na odborný posudek nejedná o náklady spojené se soudním řízením. Jedná se totiž o p