75 C 445/2021-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 191 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 991 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s počátkem pojištění od [datum], které byl žalovaný předchůdkyni žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno v roční výši 13 384 Kč a splatné bylo v pravidelných čtvrtletních platbách. Žalovaný pojistné nehradil od [datum], přičemž za období od [datum] do [datum] požaduje žalobkyně pojistné ve výši 991 Kč. Pojistná smlouva zanikla marným uplynutím dodatečné lhůty k úhradě dlužného pojistného ke dni [datum]. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje zaplacení nákladů ve výši 200 Kč za upomínku dlužného pojistného. Na dlužnou částku žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podepsána listina označená jako“ pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 13 384 Kč a bylo splatné čtvrtletně po 3 346 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí mimo jiné všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní a že byl žalovanému předložen sazebník poplatků, v němž je mimo jiné stanoven poplatek 200 Kč za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 3 396 Kč tvořeného dlužným pojistným nejpozději do [datum], zároveň jej upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež jej žalobkyně dne [datum] informovala o zániku pojištění ke dni [datum] a dne [datum] jej vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě dlužného pojistného ve výši 991 Kč a poplatku za upomínku ve výši 200 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ještě další předžalobní výzvou ze dne [datum]. Notářským zápisem ze dne [datum], sp. zn. NZ [číslo] předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně potvrdily, že došlo k převodu pojistného kmene z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 5. Podle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (dále jen„ ZOP“), dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou. 6. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 7. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. 8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2). 10. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), podle níž byl žalovaný povinen hradit předchůdkyni žalobkyně sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Na základě převodu pojistného kmene z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, pak v souladu s § 105b odst. 1 ZOP vstoupila žalobkyně do všech práv a povinností předchůdkyně