76 C 207/2021-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 6. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 566 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný ve dnech 15. 1. 2019, 31. 3. 2019, 24. 5. 2019, 5. 9. 2019, 6. 10. 2019 použil k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na linkách provozovaných žalobkyní, avšak neprokázal se platným jízdním dokladem. Proto mu byla za každou jízdu uskutečněnou v období od 15. 1. 2019 do 24. 5. 2019 uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a za jízdy uskutečněné ve dnech 5. 9. 2019 a 6. 10. 2019 jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplatit úrok z prodlení z dlužných částek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný použil linky hromadné dopravy provozované žalobkyní a dne 15. 1. 2019 v 14:39 hod se na lince č. 52, dne 31. 3. 2019 v 12:38 hod se na lince č. 57, dne 24. 5. 2019 v 17:20 hod se na lince č. 51, dne 5. 9. 2019 v 10:40 hod se na lince č. 003, dne 6. 10. 2019 v 13:13 hod se na lince č. 62, při přepravních kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem. Za každou jízdu uskutečněnou v období od 15. 1. 2019 do 24. 5. 2019 mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a za jízdy uskutečněné ve dnech 5. 9. 2019 a 6. 10. 2019 jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné do 30 dnů ode dne přepravní kontroly. K úhradě dluhu byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne 28. 4. 2021. 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 6. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy žalobkyně jako dopravce se zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení a žalovaný jako cestující se zavázal zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1, 2, a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Smlouva o přepravě osob je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem, nebo též tehdy, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou. 7. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravních kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému. Výše jízdného a přirážky je stanovena v přepravních podmínkách žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal, a to včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, paušální náhradu nákladů za předžalobní výzvu ve výši 100 Kč dle § 142a o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a paušální náhradu nákladů za podání žaloby ve výši 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 600 Kč Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. 9. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.