76 C 219/2021-92 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 7. 10. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 91 947,22 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 9. 9. 2018 smlouvu o úvěru č. 226787336, na jejímž základě byl žalovanému dne 10. 9. 2018 poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet prostřednictvím 96 měsíčních splátek po 1 549,35 Kč počínaje dnem 15. 10. 2018 a to včetně úroku ve výši 10,60 % ročně. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila, s tím, že dlužná částka činila na jistiny úvěru 91 047,22 Kč, na poplatcích ze zesplatnění úvěru a za upomínku ve výši celkem 900 Kč, na úroku částku 3 891,96 Kč a na úroku z prodlení částku 3 005,13 Kč. Žalovaný, ačkoli byl vyzván k zaplacení dlužné částky, neučinil tak. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním. 3. Ve věci bylo nařízeno první jednání nařízené na den 1. 12. 2021, přičemž předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno spolu s žalobou do vlastních rukou dne 11. 11. 2021. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1 občanského soudního řádu zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Podle § 153b odst. 3 občanského soudního řádu rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), s tím, že žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky, včetně povinnosti zaplatit smluvní pokutu za zesplatnění úvěru a za upomínání (§ 2048 NOZ). Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, ocitl se v prodlení (§ 1968 NOZ), čímž žalobkyni taktéž vzniklo právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 373,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 678 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 91 947,22 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast na jednání) po 4 780 Kč, za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění) za 2 390 Kč, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., z cestovného podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši celkem 1 095,50 Kč za cestu na jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět (celkem 180 km) motorovým vozidlem zn. Toyota Avensis (27,20 Kč za litr paliva průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. za cestu dne 1.12.2021), z náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve výši 4x100 Kč za čtyři započaté půlhodiny (čas strávený cestou na trase [obec] – [obec] na jednání soudu) a, jelikož je zástupkyně žalované plátcem DPH, z částky odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny, náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady za ztrátu času ve výši 4 079,40 Kč Celkem činí výše nákladů, na jejichž náhradu má žalovaná nárok, částku 27 183 Kč. 9. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon – vyjádření ze dne 1. 10. 2021, neboť se jednalo o sdělení skutečností, jež měly být obsaženo již v žalobě (vyjádření k posouzení úvěruschopnosti a oprava označení části žalobního požadavku). Nejedná se tudíž o z pohledu soudu účelný úkon vynaložený na obranu práv žalobkyně. 10. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.