77 C 117/2021-41 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 5 550 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný, který byt [číslo] v budově [adresa] v [obec] na základě nájemní smlouvy užíval do 31. 3. 2017 a byt předal dne 4. 4. 2017, nesplnil svou smluvní povinnost, když žalobkyni nezaplatil nájemné za leden 2017 ve zbývající výši 1 875 Kč a nájemné za březen 2017 ve výši 3 675 Kč. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne 25. 1. 2016 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v budově [adresa] v [obec], za což se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 3 675 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději do posledního dne příslušného měsíce. Délka trvání nájmu byla upravena na období od 1. 2. 2016 do 31. 3. 2017, kdy byl nájem ukončen, byt byl předán 4. 4. 2017. Žalovaný uznal dluh v celkové výši 6 358 Kč na neuhrazeném nájemném a nákladech na služby za období od 1. 1. 2017 do 28. 2. 2017. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), v níž se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 3 675 Kč měsíčně. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, když část nájemného za měsíc leden 2017 ve výši 1 875 Kč a celé nájemné za měsíc březen 2017 neuhradil, dne 1. 2. 2017, resp. 1. 4. 2017 se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení jí požadované částky 5 550 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení z příslušných částek v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 550 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, podání žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.