8 C 316/2020-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byly kupní smlouvy. Ve smlouvách se žalovaný zavázal platit cenu za koncové zařízení, z čehož však částku 10 000 Kč neuhradil, dále neuhradil sjednané pojistné (445,07 Kč) a cenu za služby třetích stran (2 383 Kč). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 20. 10. 2021 a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující. Žalobkyně se dne 6. 12. 2016 dohodla s žalovaným na podmínkách poskytování služeb, podle níž žalobkyně měla poskytovat žalovanému po dobu 24 měsíců služby (zjištěno z účastnické smlouvy č. 52423920 – zákaznické smlouvy č. 1500377548). Žalobkyně se dne 9. 12. 2016 dohodla s žalovaným na podmínkách poskytování služeb, podle níž žalobkyně měla poskytovat žalovanému po dobu 24 měsíců služby, a jejíž součástí byla smluvní ujednání o koupi zařízení [název] [anonymizováno 5 slov], IMEI [číslo] za celkovou cenu 21 851 Kč, s akontací 11 851 Kč (zjištěno z účastnické smlouvy č. 52442806 – zákaznické smlouvy č. 1500377548). Žalovaný dne 9. 12. 2016 souhlasil s pojištění k zákaznické smlouvě č. 1500377548 s měsíčním poplatkem 199 Kč (zjištěno ze souhlasu s pojištěním k zákaznické smlouvě č. 1500377548). Žalobkyně vyzvala žalovaného za období od 6. 12. 2016 do 19. 12. 2016 k úhradě poplatků za platební služby (1 365 Kč) a poplatku za pojištění (66,33 Kč) do 7. 1. 2017 (zjištěno z vyúčtování č. 2873084816). Žalobkyně vyzvala žalovaného za období od 20. 12. 2016 do 19. 1. 2017 k úhradě poplatků za platební služby (1 018 Kč) a poplatku za pojištění (199 Kč) do 7. 2. 2017 (zjištěno z vyúčtování č. 3645983717). Žalobkyně vyzvala žalovaného za období od 20. 1. 2017 do 19. 2. 2017 k úhradě poplatku za pojištění (179,74 Kč) do 7. 2. 2017 (zjištěno z vyúčtování č. 0764273817). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbývajících splátek zařízení v celkové výši 10 000 Kč do 16. 5. 2017 (zjištěno z vyúčtování č. 9317030320 k účastnické smlouvě č. 52442806). O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Účastníci se dohodli na podmínkách plateb za služby třetích stran, za pojištění a na splácení zakoupeného zařízení. Žalovaný dohodnuté podmínky neplnil, a proto jej žalobkyně vyzvala k úhradě poplatků za platební služby (celkem 2 383 Kč), poplatků za pojištění (445,07 Kč) a později také k doplacení kupní ceny zařízení (10 000 Kč). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Účastníci uzavřeli tzv. inominátní smlouvy ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), jejichž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací, součástí byla kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. o. z. a smlouva o sjednání pojištění. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když neplatil cenu za poskytnuté služby třetích stran (2 383 Kč), neplatil poplatky za pojištění (445,07 Kč) a nezaplatil zbývající část kupní ceny zařízení iPhone 7 (10 000 Kč), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat jejich úhradu a žalobkyně k jejich úhradě žalovaného vyzvala. Nejpozději od 17. 5. 2017, kdy nastala splatnost posledního z příslušných vyúčtování, je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. s úhradou částky 12 828,07 Kč. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení této částky, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z této částky v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu (3 Kč s příslušným úrokem z prodlení) je žaloba nedůvodná, neboť žalobkyně svůj tvrzený nárok neprokázala – z předložených vyúčtování vyplývá právo na zaplacení pouze částky 12 828,07 Kč. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež zaznamenala neúspěch pouze ve zcela nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši činící 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 831,07 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.