8 C 328/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení jistiny ve výši 4 500 Kč a příslušenství spočívajícího v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 720,53 Kč, poplatku ve výši 1 600 Kč a zákonném úroku z prodlení z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku ve výši 4 500 Kč, kterou jí měl žalovaný splatit i s poplatkem za uzavření úvěru ve výši 1 058 Kč a se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud vzal za prokázané, že se v listině„ smlouva o úvěru [číslo]“ ze dne [datum] společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému 4 500 Kč za poplatek ve výši 1 058 Kč s jednorázovou splatností ke dni [datum]. Za zaslání upomínek k úhradě dlužné částky byl sjednán poplatek ve výši 850 Kč za první upomínku a 250 Kč za každou další upomínku, až do počtu čtyř upomínek. Částku 4 500 Kč zaslala společnost [právnická osoba] dne [datum] na účet uvedený žalovaným ve smlouvě (výpis z bankovního účtu). Z listiny„ formulář KIFRI [číslo]“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] k úvěru poskytnutému žalovanému eviduje kontaktní údaje totožné jako ve smlouvě, totožnou výši dluhu a nadto smluvní pokutu ve výši 1 600 Kč. Žalovaný byl vyzván týmem pro vymáhání pohledávek [webová adresa] k úhradě dlužné částky 4 upomínkami, a to ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], jakož i předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou mu prokazatelně téhož dne (upomínky, předžalobní upomínka, podací lístek). 3. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ dohoda o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] za prokázané, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávku za žalovaným, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byl žalovaný s tímto seznámen. <i>4. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>5. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 6. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. [právnická osoba] v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím proti žalovanému. <i>7. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Dle ust. § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 25. 2. 2013, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období.</i> <i>9. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Jelikož se jednalo o úvěr poskytnutý spotřebiteli, zabýval se soud otázkou, zda bylo třeba zkoumat úvěrovatelnost žalovaného, a dospěl k závěru, že nikoliv, jelikož se zákon o spotřebitelském úvěru účinný v době uzavření úvěrové smlouvy nevztahoval na úvěry s celkovou výší nižší než 5 000 Kč. Co se týče absolutní neplatnosti, soud žádný důvod neshledal a relativní neplatnost by musel žalovaný namítnout, což neučinil. Soud tedy smlouvu o úvěru hodnotí jako platně uzavřenou. 13. Jelikož žalovaný neuhradil ničeho, má žalobkyně na základě smlouvy o úvěru nárok na zaplacení žalovanému zaslané částky ve výši 4 500 Kč, poplatku za poskytnutý úvěr ve výši 1 058 Kč a poplatků za čtyři upomínky k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 600 Kč, což bylo sjednáno v úvěrové smlouvě, celkem tedy 7 158 Kč. 14. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dlužné částky do prodlení dne [datum], přiznal soud žalované také kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 720,53 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení. 15. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení plně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně v celkové výši 1 368 Kč pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 500 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/, odst. 2 psím. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč a tzv.„ půlúkonu“ ve výši 100 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. 16. Konečně soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, jak ostatně požadovala sama žalobkyně.