10 C 94/2019-682 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhaly vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované při uzavření smlouvy o bezplatného převodu pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec]. Uvedly, že jsou dědičkami po zemřelé oprávněné osobě dle zákona o půdě [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], a to na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [číslo jednací], [číslo jednací] a současně oprávněnými osobami přímo z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č. j [anonymizováno] [číslo]. Zemřelá [jméno] [příjmení] byla vlastnicí zemědělského majetku v k. ú. [část obce] a k. ú. [část obce], obec Praha a své restituční nároky odvozovala z rozhodnutí PÚ [číslo] a to ve vztahu k původní dle [anonymizováno] části parc. [číslo] role, k. ú. [část obce], [územní celek], nyní dle dle KN par. [číslo] části par. [číslo] o výměře [výměra], když tento pozemek by převeden na stát na základě kupní smlouvy [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], dále z rozhodnutí [číslo jednací] a to ve vztahu k původní dle [anonymizováno] části parc. [číslo] zahrada, v k. ú. [část obce], [územní celek], nyní dle KN par. [číslo] části par. [číslo] o výměře [výměra], když tento pozemek by převeden ve výměře [výměra] na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ve výměře [výměra] byl pozemek převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ve výměře [výměra] byl pozemek převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Dále žalobkyně odvozují restituční nárok z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] a to ve vztahu k původní dle [anonymizováno] části parc. [číslo] role, k. ú. [část obce], [územní celek], nyní dle KN par. [číslo] o výměře [výměra], když tento pozemek by převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Hodnota nevydaných pozemků podle znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] činí celkem [částka], konkrétně z rozhodnutí úřadu [číslo jednací] činí ocenění restitučního nároku částku [částka], z rozhodnutí [číslo jednací] částku [částka] a z rozhodnutí [číslo jednací] pak částku [částka]. Pozemky byla matka žalobkyň nucena odprodat státu, který je vykupoval za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], které bylo potom na odňatých pozemcích skutečně i vybudováno. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná postupovala při uspokojování restitučních nároků svévolně, liknavě a diskriminačně, když ani po více než dvaceti šesti letech není restituční nárok žalobkyň řádně oceněn a vypořádán. Žalobkyně vedly i jiné soudní spory s žalovanou a bylo pravomocně judikováno, že postup žalované byl svévolný a liknavý. Žalobkyně u žalované uplatnily restituční nárok již na začátku devadesátých let, a přestože měla žalovaná k dispozici vlastní znalecké posudky, kterými byly nevydané pozemky oceněny jako stavební, ocenila žalobkyně odňaté pozemky v k. ú. [část obce] a k. ú. [část obce] z předmětných rozhodnutí pozemkového úřadu dle BPEJ jako pozemky zemědělské finančními částkami [částka] a [částka]. Znaleckými posudky [číslo] [rok] ze dne [datum] a [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovanými na základě objednávky žalované [titul] [příjmení] byl nevydaný pozemek dle [anonymizováno] parc. [číslo] oceněn jako stavební na částku [částka], po provedení srážek částkou [částka], pozemek dle [anonymizováno] par. [číslo] byl oceněn jako stavební na částku [částka], po provedení srážek částkou [částka]. I přes toto ocenění pozemků žalovaná přípisem ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sdělila, že její nezákonně odňaté pozemky v k. ú. [část obce] z rozhodnutí [číslo jednací], a v k. ú. [část obce] z rozhodnutí [číslo jednací] byly oceněny dle BPEJ jako pozemky zemědělské finančními částkami [částka] a [částka], celkem [částka]. Matka žalobkyně uplatnila restituční nárok již v roce 1992 a teprve v roce 2008 a 2017 vydala žalovaná rozhodnutí o nevydání pozemků. Žalobkyně se v roce 2017 staly dědičkami po zemřelé matce. V roce 2018 se žalobkyně b) zúčastnila veřejné nabídky a požádala o převod pozemku v okrese [obec], avšak žalovaná žalobkyni b) účast v nabídce neumožnila a z nabídky ji vyřadila. Žalobkyně žádaly v dubnu 2019 o převod pozemků v okrese [okres] a [okres], okrese [obec] a [obec], avšak žalobkyním nebyla účast v nabídkách umožněna. Žalobkyně označily náhradní pozemky v [katastrální uzemí], které jsou ve správě žalované a dle žalobkyň jsou vhodnými pozemky k převodu na žalobkyně, neboť se jedná o pozemky zemědělské, na které jsou pobírány zemědělské dotace za jejich zemědělské využívání. K prokázání ceny náhradních pozemků žalobkyně předložily znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], [číslo] [rok], dle kterého celková hodnota těchto pozemků činí [částka] a nepřesahuje tak restituční nárok žalobkyň. Ke dni zahájení řízení bylo nepravomocně rozhodnuto o restitučních nárocích žalobkyň v rozsahu [částka]. 2. V průběhu řízení podáním ze dne [datum] vzaly žalobkyně žalobu částečně zpět ve vztahu k pozemkům p. [číslo] v k. ú. a obci [obec], neboť katastrálním úřadem při revizi katastru v [katastrální uzemí], [územní celek] byl zjištěn nesoulad údajů katastru se skutečným stavem, a z tohoto důvody byly tyto pozemky sloučeny do pozemku [parcelní číslo], o čemž vypovídá příloha protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí ze de [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně učinily částečné zpětvzetí žaloby ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec]. S ohledem na učiněná zpětvzetí žaloby soud postupoval dle § 96 odst. 1,2 o. s. ř. a řízení v části, v níž se žalobkyně domáhaly bezplatného převodu pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] zastavil, když žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila (výrok I. a II.). 3. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně učinily cenu náhradních pozemků uvedenou ve znaleckém posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] za nespornou. 4. Žalovaná žalobu ani z části neuznala. Učinila nesporným, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě a poukázala na to, že nárok na zákonnou náhradu však mohou žalobkyně získat účastí ve veřejných nabídkách žalované, v jejichž účasti jim nic nebrání. Paní [jméno] [příjmení] se nezúčastnila ani jedné z celkem 60 vyhlášených kol veřejných nabídek. Závěr o její případné liknavosti při vypořádávání nároků oprávněných osob je nepřípadný za situace, kdy žalovaná nabízí dostatek pozemků k vypořádání těchto nároků ve veřejných nabídkách. Žalovaná rovněž dlouhodobě neupřednostňuje při převodech státního majetku třetí osoby před restituenty, neboť nabídka náhradních pozemků pro restituenty je více než dostatečná (viz čtyřnásobný převis nabídky před poptávkou) a mohou své nároky řádně uspokojovat. Žalobkyně a) se rovněž nezúčastnila ani jedné veřejné nabídky od nabytí nároku a žalobkyně b) se zúčastnila pouze jedné veřejné nabídky od nabytí nároku, a to teprve v roce 2018, kdy přihlášku podala do veřejné nabídky [datum], a to na pozemek, jehož vyhlášková cena převyšovala nárok žalobkyně, a proto přihláška byla neplatná. Žalobkyně b) si musela být velmi dobře této skutečnosti vědoma, neboť u všech pozemků zařazených do veřejné nabídky jsou uvedeny rozhodné údaje, tj. v jakém k. ú. i v jaké obci se nacházejí, parcelní čísla vč. podlomení, jejich výměra a cena dle vyhlášky. Je tak zjevné, že žalobkyně svou přihlášku podala účelově, že se nejednalo o úkon vážný, ale naopak o úkon zastřený, učiněný na oko. Dále uvedla, že eviduje restituční nárok žalobkyň dle rozhodnutí [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [anonymizována tři slova], resp. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] a [anonymizováno] [část Prahy] ze dne [datum], a to v celkové dosud nevypořádané výši [částka], tj. u každé z žalobkyň po [částka], neboť žalobkyně postoupily dne [datum] svůj nárok vyplývající z rozhodnutí [číslo jednací] na pana [titul] [jméno] [příjmení], a to v celkové výši [částka]. Doplnila, že neoceňovala všechny žalobkyním odňaté pozemky jako pozemky zemědělské, když odňatý a nevydaný pozemek dle [anonymizováno] parc. č. st. [anonymizováno] na základě rozhodnutí [číslo jednací] byl oceněn jako stavební, když byl takto evidován v pozemkové knize. 5. Dále uvedla, že znalec ocenil předmětné pozemky podle toho, jaké dostal zadání ze strany objednatele, a proto nelze klást k tíži žalované, že nakonec nechala ocenit odňaté pozemky i jiným způsobem. Poukázala na to, že následná změna v charakteru odňatých pozemků nastala až v důsledku činnosti státu, tj. bez přičinění původního vlastníka, když na odňatých pozemcích bylo vybudováno sídliště [část obce] a [část obce]. Žalobkyně požádaly o přecenění dopisem, který byl žalované doručen dne [datum], tak došlo následně k částečnému přecenění nároku žalobkyň, a to konkrétně ve vztahu k části pozemku dle [anonymizováno