11 C 94/2022-35 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne [datum] domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 20 033,03 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, což odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout finanční službu spočívající v možnosti disponovat finančními prostředky ve výši 17 460 Kč. Žalovaný měl oproti tomu povinnosti řádně hradit měsíční splátky ve sjednané částce 874 Kč. Finanční prostředky byly žalovaným načerpány v celé výši. Žalovaný měsíční splátky nehradil pravidelně, a původní věřitel proto využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil ke dni [datum], čímž zde vznikla žalovanému povinnost jednorázově uhradit zbytek dluhu včetně příslušenství. Žalovanou částku tvoří jistina ve výši 17 490 Kč, úrok ve výši 1 725,03 Kč, poplatky ve výši 600 Kč a smluvní pokuta ve výši 218 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž oznámeno toto bylo žalovanému přípisem ze dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou urgenci ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se neomluvil, nepožádal o odročení z důležitého důvodu, proto soud jednal a rozhodl na podkladě předložených listin a obsahu spisu bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Z listiny označené jako Žádost/smlouva o klasickém úvěru, kterou předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum], a ve které byl žalovaný identifikován svým rodným číslem a číslem občanského průkazu je patrné, že žalovaný požádal původního věřitele o klasický úvěr ve výši 17 490 Kč na nákup mobilního telefonu. Výše měsíční splátky byla stanovena na 874 Kč. Výše úroku byla sjednána na 21,49 % ročně, počet měsíčních splátek byl 25 a každá z nich měla být hrazena do 17. dne v měsíci. Celková částka k zaplacení činila 21 850 Kč Smlouva byla sjednána v prodejně [anonymizována tři slova] [obec], spol. s r.o. Součástí smlouvy strany učinily Produktové podmínky pro klasické úvěry. Současně žalovaný ve smlouvě uvedl, že je zaměstnán u zaměstnavatele [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] ([země]) s čistým příjmem ve výši 32 000 Kč Náklady na bydlení činily 6 700 Kč. Jiné příjmy, výdaje a finanční závazky žalovaný neuvedl. 5. Žalovaný podepsal rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a souhlas se zpracováním osobních údajů, a to téhož dne jako smlouvu. Prvně uvedená listina obsahovala skutečnosti shodné se smluvními ujednáními a současně ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z částky splátky v prodlení, případně 600 Kč jako náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku a 100 Kč jako poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky. Za účelem poskytnutí úvěru žalovaný předložil původnímu věřiteli kopii svého občanského průkazu. Tyto skutečnosti soud zjistil z listin označených v tomto odstavci (formulář, souhlas, občanský průkaz). 6. Z úvěrové historie soud zjistil, že úvěr byl načerpán v celé výši [datum], přičemž žalovaný neuhradil jedinou splátku v plné či částečné výši. Již s prvou splátkou splatnou [datum] se ocitl v prodlení. Ke dni [datum] činila dlužná částka 20 033,03 Kč, kdy z toho byly kapitalizované úroky 1 725,03 Kč, poplatky 600 Kč a pokuta 218 Kč. 7. Z listiny označené jako Odstoupení od úvěrové smlouvy je patrné, že původní věřitel odstoupil od smlouvy o úvěru s oznámením, že úvěr se ke dni [datum] stal splatným v celém rozsahu. 8. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni z titulu smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], když byla součástí seznamu postupovaných pohledávek pod [číslo] Tyto skutečnosti soud zjistil z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávky, Seznam postupovaných pohledávek a Potvrzení o přijetí úplaty. 9. Z Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vyplynulo, že převod pohledávky byl oznámen žalovanému přípisem ze dne [datum] a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě byl přípis dán dne [datum]. Vždy bylo doručováno na adresu žalovaného, která byla uvedena ve smlouvě o úvěru. 10. Z Výpisu z registru Solus je zřejmé, že žalovaný nebyl v evidenci dlužníku tohoto registru. Stejně tak z listiny označené jako Informace o bonitě klienta je patrné, že nemá žádné další úvěry (počet úvěrů 0). 11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 12. Obsahem smlouvy podepsané účastníky je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17 490 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku a poplatků v celkové výši 21 850 Kč pravidelnými měsíčními 25ti splátkami ve výši 874 Kč splatných vždy do 17. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná [datum]. Žalovaný neuhradil na poskytnutý úvěr ničeho. Původní věřitel od smlouvy odstoupil a úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Celková dlužná částka činila 20 033,03 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Původní věřitel před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalovaného. <i>13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“).</i> <i>14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>17. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> <i>18. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>19. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>20. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>21. Dle ust. § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.</i> <i>22. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>23. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bank