13 C 192/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce vylíčením skutkových okolností o tom, že žalovaný cestoval prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní dne [datum] metrem linkou B a dne [datum] metrem linkou C. Porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy o přepravě osob. Jízdné a přirážku k jízdnému uplatnila žalobkyně v tomto řízení. 2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas v podaném návrhu. Žalovaný byl k tomuto postupu vyzván usnesením ze dne 6. 5. 2022, č. j. 13 C 192/2022 – 16. Žalovaný zůstal v řízení nečinný. 3. Odůvodnění rozsudku soud provedl zjednodušeným způsobem podle § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Důkazy žalobkyní předložené a zhodnocené podle § 132 o. s. ř. vedly soud k závěru, že nárok žalobkyně je podpořen hmotným právem a může být přiznán. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] cestoval metrem linkou C, prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní. Uzavřel smlouvu o přepravě osob v režimu § 2550 a následující obč. zák. Žalovaný svým jednáním porušil povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, jakož i povinnosti zákonné vyplývající z § 37 odst. 5 zák. č. 266/94 Sb., neboť neprokázal zaplacenou jízdu, ač k tomu byl vyzván oprávněným pracovníkem žalobkyně. Právem žalobkyně požaduje jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč dle smluvních přepravních podmínek účinných k datu uzavřené smlouvy. 5. Zákonné úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s hmotnou úpravou § 1970 obč. zák. z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením peněžité pohledávky. Úroková sazba vychází z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud dovodil ode dne následujícího po uzavření smlouvy. 6. Žalobkyni soud dále mohl přiznat pohledávku vyplývající ze smlouvy o přepravě osob, kterou žalovaný uzavřel dne [datum], když nastoupil do prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní metro linka C. Tvrzené skutečnosti byly prokázány zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaný neprokázal zaplacenou jízdu, ač k tomu byl vyzván oprávněným pracovníkem žalobkyně. Porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy o přepravě osob uzavřené v režimu § 2550 a následující obč. zák., jakož i povinnosti zákonné vyplývající z § 37 odst. 5 zák. č. 266/94 Sb. Právem žalobkyně požaduje jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč dle smluvních přepravních podmínek účinných k datu uzavření smlouvy. 7. Zákonné úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s hmotnou úpravou § 1970 obč. zák. z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením peněžité pohledávky. Úroková sazba vychází z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud dovodil ode dne následujícího po uzavření smlouvy. 8. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142a odst. 1 o. s. ř. Úspěšná žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení při zohlednění předžalobní výzvy ze dne [datum]. Žalobkyni byla přiznána částka 400 Kč na zaplaceném soudním poplatku. Náklady právního zastoupení v režimu § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu tří úkonů po 200 Kč představující přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzvu, tři paušální náhrady po 100 Kč DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z odměny a náhrad. Celkově 1 489 Kč. 9. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.