13 C 90/2020-167 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce zahájil řízení o peněžité pohledávce vylíčením skutkových okolností o tom, že dne [datum] při chůzi na neošetřeném chodníku uklouzl na ledu, čímž utrpěl úraz. K úrazu došlo na chodníku na území obce žalovaného v ulici [ulice] před domem [adresa]. [příjmení] chodníku je žalovaný. Následkem pádu si žalobce přivodil pohmoždění pravé poloviny hrudníku. V souvislosti s tím musel být v dočasné pracovní neschopnosti po dobu dvou měsíců. Žalobce se na předmětném chodníku pohyboval s nejvyšší opatrností, kterou lze vzhledem ke všem okolnostem po něm rozumně požadovat. Měl obuty vhodné pevné zemní boty. Žalovaný jako vlastník komunikace, resp. chodníku odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti, což se v daném případě stalo. Žalobce uplatnil nárok na bolestné a ztrátu na výdělku. 2. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 1. 2021, č. j. 13 C 90/2020 – 92 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 10. 2021, č. j. 84 Co 92/2021 – 128 bylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem o základu uplatněného nároku. Nárok žalobce byl shledán důvodným v rozsahu zaplacení bolestného a ztráty na výdělky po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] v plném rozsahu. Požadoval-li žalobce náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 1 029 Kč za dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], žaloba v této části byla zamítnuta. 3. Mezitímním rozsudkem bylo rozhodováno podle § 152 odst. 2 o. s. ř. o základu uplatněného nároku, což znamená, že o výši nároku a nákladech řízení bude rozhodováno v další fázi řízení v konečném rozhodnutí. 4. V další fázi řízení soud posuzoval nárok žalobce na náhradu škody, která představuje žalobcem uplatněné bolestné a ztrátu na výdělku pro dobu pracovní neschopnosti. Soud posuzoval výši žalobcem uplatněných nároků. Dospěl k závěru, že výsledky provedeného dokazování umožňují návrhu žalobce vyhovět v rozsahu uvedeném ve výroku tohoto rozsudku v odst. I., když neúspěch (výrok II.) je dán ve velmi nepatrné části, k níž došlo matematickým výpočtem v části ztráty ne výdělku při posuzování toho, co bylo uplatněno původní žalobou a toho, co bylo přiznáno v rámci mezitímního rozsudku. V podrobnostech bude uvedeno následně. 5. Podle § 2894 odst. 1 obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb.) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 6. Podle § 2951 odst. 1 obč. zák. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné a nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 7. Podle § 2951 odst. 2 obč. zák. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečně a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. 8. Podle § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnosti odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanovením první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní způsobené duševní útrapy. 9. Podle § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 10. Podle § 2962 odst. 1 obč. zák. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozenému se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. 11. V posuzované věci žalobce uplatnil nárok na náhradu škody, která představuje vytrpěné bolesti v důsledku předmětného pádu ohodnocené dle lékařského posudku 20 body v částce 6 377 Kč, kdy hodnota jednoho bodu v souladu s metodikou Nejvyššího soudu činní 318,85 Kč. Dále uplatnil ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, kdy v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti žalovaného mohla být žalobci přiznána ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 5. 2. [číslo] do [datum]. Mezitímním rozsudkem byl základ nároku žalobce vymezen a v další fázi řízení soud posuzoval již pouze výši žalobcem uplatněných nároků. 12. Žalovaným vznesená námitka spočívající v tom, zda i v době pracovní neschopnosti mohla být žalobci přidělována práce, kterou by mohl vykonávat i s ohledem na pohmoždění pravé poloviny hrudníku, soud vyhověl. Bylo však prokázáno sdělením Krajská zdravotní, a. s., jako zaměstnavatelem žalobce, že v době pracovní neschopnosti nemohla být žalobci přidělována jiná práce, neboť Krajská zdravotní, a. s. disponovala volnými pozicemi pouze takovými, pro jejíž výkon byla nezbytná odborná způsobilost (např. farmaceutický asistent či praktická sestra). Touto odbornou způsobilostí pan [celé jméno žalobce] nedisponoval. Krajská zdravotní, a. s. tedy neměla k dispozici volné pracovní místo, v jehož rámci by mohla práci žalobci přidělovat. Zaměstnavateli byla doručena neschopenka žalobce pracujícího na pozici sanitáře a podle tohoto také Krajská zdravotní, a. s. postupovala (dle dopisu ze dne [datum]). 13. Žalobcem uplatněné bolestné ve výši 6 377 Kč mohlo být přiznáno zcela po právu. Žalobce v důsledku pádu utrpěl pohmoždění pravá poloviny hrudníky, což bylo oceněno 20 body dle posudku o bolestném ze dne [datum] zpracovaném MUDr. [jméno] [příjmení], praktickým lékařem. Vzniklé pohmoždění je doloženo lékařskými zprávami a je v souladu s posudkem o bolestném. Metodikou Nejvyšší soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy za předchozí kalendářní rok, tedy v částce 318,85 Kč. Bolestné ve výši 6 377 Kč bylo žalobci právem přiznáno. Je podpořeno hmotněprávní úpravou zákona. Bolestné v důsledku pádu a odpovědnosti žalovaného za vznik této újmy je zcela opodstatněno. 14. Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti jako nárok vyplývající z hmotného práva byl žalobci přiznán s korekcí dle mezitímního rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem shora citovaném. V příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti žalovaného je ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. V tomto rozsahu mohla být ztráta žalobci přiznána v souladu s hmotněprávní úpravou zákona. Žalobce utrpěl ztrátu v důsledku pádu, byl v pracovní neschopnosti. Újma takto vzniklá představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku úrazu. Žalobce uplatnil ztrátu na výdělku ve výši 14 663,25 Kč představující 57 dní v pracovní neschopnosti po 257,25 Kč. Původně ztráta na výdělku byla žalobcem uplatněna ve výši 15 692,22 Kč v rozsahu 61 dnů od [datum] do [datum]. Krajským soudem v Ústí nad Labem rozsudkem shora citovaným byla žaloba zamítnuta do částky 1 029 Kč, což převyšuje o 0,03 částku 1 028,97 Kč, která by vznikla rozdílem mezi původně uplatněné částky 22 069,22 Kč (součet bolestného 6 377 Kč a ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti) a nyní nárokované částky 21 040,25 Kč. Vzhledem k zamítnutí do částky 1 029 Kč je třeba přiznat částku 21 040,22 Kč, kterou žalobce požaduje, tedy poníženou o 0,03 Kč s ohledem na původně žalovanou. 15. Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] je v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti žalovaného a ztráta mohla být žalobci přiznána v rozsahu požadovaném 14 663,25 Kč, jak vyplývá z provedeného dokazování (doloženo výpisy z účtu air bank ve spise na čl. 20 až 22) jako rozdíl mezi průměrným výdělkem žalobce před vznikem újmy a vyplacenými dávkami v důsledku úrazu. 16. Žalobci soud mohl v tomto řízení přiznat částku 21 040,22 Kč, která má oporu v hmotném právu. Vyjadřuje újmu, kterou žalobce utrpěl v důsledku pádu a odpovědnosti žalovaného. Újma představuje odškodnění vytrpěných bolestí a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. 17. Zákonné úroky z prodlení byly žalobci přiznány v souladu s hmotnou úpravou § 1970 obč. zák. z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením peněžité pohledávky. Úroková sazba vychází z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud dovodil s ohledem na výzvu doručenou žalovanému dne [datum] jako výzvu předžalobní a poskytnutou lhůtu k plnění. 18. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobce měl úspěch jen částečný, ale jeho neúspěch je možno hodnotit jako neúspěch v poměrně nepatrné části při posuzování toho, co bylo uplatněno a co bylo přiznáno jak uvedeno pod bodem 14. tohoto rozsudku. Žalobci soud mohl přiznat plnou náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění práva. Žalobce byl zastoupen advokátem. Náklady s tím spojené soud posuzoval jako účelně vynaložené a vypočtené v dále uvedeném rozsahu. Náklady právního zastoupení v rozsahu 11 úkonů po 2 020 Kč podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k pln